Dívka z říše zvířat

11. Kapitola

Po dvou týdnech
Molly
O dva týdny později mě pustili z nemocnice. Za ty dva týdny za mnou každodenně chodili Cullenovi. Když mě pustili, tak se řešili věci ohledně mě. Zatím jsem bydlela doma ale to se změnilo. Můj otec se odstěhoval a nechtěl mě už v péči, takže mě adoptovali Cullenovi a stala jsem Cullenovou. Můj otec by mě stejně dal do dětského domova. Takže jsem se k nim přestěhovala, také jsme jeli na nákupy na oblečení, protože Alice prohlásila, že mám málo oblečení. No... O proti nim jo. Jela Rose, Alice, Jasper a já. Ostatní se z toho nějak vyvlíkli. Jaspera přemluvila Alice a on se stal nezávislým pozorovatelem. Když jsme dojeli domů, tak mi Carlisle s Esme ukázali můj nový pokoj. Byl úžasný. Potom mi Rose pomohla vybalit a pak si šla vybalit ona. Spadla jsem do postele a zavřela oči. To ticho mě uklidňovalo. Takhle jsem ležela ještě pět minut, než mě začal bolet celý člověk. Byla to ta bolest, která mě chytla v té restauraci, když jsem měla setkání s Jenny. Přeměnila jsem ve psa. Německý pinč, v tu dobu ke mě přišla Esme s Carlislem. Když mě uviděli, tak na mě vytřeštěli oči. Začala jsem se klepat a Esme si ke mně přiklekla, odtáhla jsem se od ní a ona se ke mně pomalu natáhla, aby mě pohladila. Nechala jsem se pohladit a přiblížila se k ní. Jí jsem se bát nemohla a ani ostatních. Sedla jsem si k ní a ona si mě vzala do náruče a podrbala mě za uchem. Až teď jsem si všimla ostatních. Všichni na nás tak vyvaleně dívali. Esme se zasmála nad jejími pohledy a já vtipně zaštěkala. Esme mě hladila na hlavě a já se uklidňovala. Cítila jsem přeměnu, takže jsem rychle seskočila z jejího náručí a zmizela v šatně. Někdy se mi stávalo, že jsem se přeměnila nahá a to se mi teď stalo. Vzala jsem si černé legíny s bílým tričkem a červenou kostkovanou košilí. Jako boty jsem si vzala černé baleríny. Vyšla jsem z šatny a všichni stáli ve stejné pozici, jak byli. Podívali se na mě a usmáli se na mě. ,,Půjdeme dolů a musíme si promluvit." Řekl vážně Carlisle a my přikývli. Šla jsem vedle Rose a Al. Rose mi povzbuzivě stiskla ruku. Sedla jsem si s Al, Jasperem na pohovku. Emmet s Rose do jednoho křesla, Carlisle a Esme do druhého a Edward s Bellou ke klavíru. ,,Molly. Co jsi zač?" Zeptal se mě Carlisle. ,,Já vůbec nevím. Přeměňuji se ve zvíře několik let. Teď se mi to i zhoršilo. Někdy se to stane nečekaně. Musím si dávat pozor na extrémní emoce a rychlou změnu emoce." Řekla jsem. ,,Jsi unavená?" Zeptal se mě Edward. Přikývla jsem. ,,Tak si běž lehnout. Musíš být hodně unavená." Přikývla jsem a šla do svého pokoje.

Edward
Četl jsem její myšlenky! Bylo to husté. Nevěděla, co je. ,,Edwarde, proč si ji poslal do svého pokoje?" ,,Protože vám potřebuji něco říct." Přikývli. ,,Můžu ji číst myšlenky. Od téhle přeměny jo, před tím jsem vůbec nemohl. Zjistil jsem, že ji otec znásilnil a bil. Prožila hrozné dětství. Bylo to od jejich jedenácti let." Přikývli. ,,Musíme si dát pozor, abychom ji neublížili. Nevěří už tak lidem. Jediným kdo ji zbyl jsme my." Řekl jsem a oni znovu přikývli. ,,Někdy ji ale budeme muset říct, že nejsme obyčejní lidé." Řekl Jazz. ,,To jo. Musíme počkat, až nastane pravý čas." Přitakali a vydali jsme se na lov.