Dívka z říše zvířat

52. Kapitola

Molly
Vysvětlila jsem jim to a oni to hned pochopili. Neříkala jsem jim detaily, na to jsem nebyla připravená ale řekla jsem jim jen něco. s Jacobem a Renesme jsme šli spát. Oni samozřejmě do svého pokoje a mě Esme dala pokoj pro hosty. Stěny byli žluté a všechny dveře byli hnědé. Byl velký a nádherný. Postel byla manželská a velká. Na pravo bylo jedno křeslo se stolkem. Na pravo byl pracovní stůl s černým pracovním křeslem. Taky na pravo byl kosmetický stolek. Esme mě tu nechala už dobrých deset minut,  se tu rozhlížet. Al mi po chvilce přinesla saténové pyžamo. Vzala jsem si ho a šla do koupelny. Ta byla možná i hezčí než ta ložnice. No jo. Já si na to před tím vším zvykla ale teď jsem u nich chvilku nebyla, tak proto jsem takhle omámená. Byla do půlky zdi kachličkovaná. Vzadu v rohu na pravo byl sprchový kout a na levo v půli místnosti byla vana. Na levo bylo velké umyvadlo s velkým zrcadlem. Svlékla jsem se a vlezla si do sprchového koutu. Teplá voda mi dělala dobře na kůži. Ale i když mi vyčistila a uvolnila povrch kůže, nevyčistila a neuvolnila mi mou mysl. Teplá voda mi vždy ulevila, ale v téhle chvíli ne. Přepla jsem ji na horkou a ona mi propalovala kůži. Musela jsem se odreagovat od bolesti v hlavě a myslela jen na tu vodu. Po pěti minutách bolesti z pálení jsem vylezla. Má kůže byla teď červená a až i rudá. Bolest teď proudila celým mým tělem. Zabalila jsem se do ručníku a podívala se na sebe. Byla jsem už čistá. Neměla jsem mastné vlasy a i mé pleti se ulevilo. Jen mi pořád vadili ty kruhy pod očima. Až mě trochu přestalo pálit tělo, tak jsem se převlíkla do pyžama a lehla si do postele. Usnula jsem během minuty.

Tam kde jsem se probudila, tak to bylo to bludiště. Nebyla jsem ta, která ležela na zemi a spala ale já byla jen pouhý pozorovatel. Viděla jsem toho muže, když se ke mně plížil. Ten muž mě uvěznil pod svým tělem a já začala brečet. Mé druhé já, která ležela pod tím mužem, se začala probouzet. Třásla jsem se, abych ho ze sebe dostala. Nemělo to cenu a já křičela o pomoc a tekly mi slzy. Já sama se i třásla vzlyky. Toho muže mám furt v hlavě a pořád se mi vybavuje. Jeho škodolibý výraz a jeho nadávky, když jsem neposlouchala. I když jsem křičela o pomoc, tak mi nikdo nepomohl a to jsem sakra viděla v dáli muže! Chvíli se na mě díval a pak odešel. Ten hnusák mě nechal na ulici a já už to nevydržela, padla jsem na kolena a zakryla si rukama výhled na moji osobu. Bylo mi z toho zle a já nemohla dál. 

S výkřikem jsem se posadila, mé oči a tváře byli od slz. Přitáhla jsem si kolena k sobě. Hlavu jsem si dala na kolena. Ten obraz jsem nemohla dostat z hlavy. Bylo to utrpení. Rozbrečela jsem se. Po dlouhé době když jsem už lapala po dechu, jsem se postavila a šla do koupelny. Kde vlastně je Luke? Přece tu byl. A proč mi o ostatních říších neřekl Ben. Podívala jsem se do zrcadla, vypadala jsem líp. Kruhy pod očima tu ještě byli ale byli menší. Usmála jsem se nad sebou ale můj úsměv nebyl pravý. Ztrácel se a já ve svých očích viděla bolest. Hlavou mi prolítl obraz toho muže. Odtrhla jsem se od svých očí a šla do ložnice. Vzala jsem si to samé oblečení, které mi dala Al a šla ještě do koupelny. Nechtěla jsem se podívat do zrcadla, tak jsem si vzala nějakej krém. Který si tady někdo nechal a zamaskovala si kruhy pod očima. Sešla jsem schody a došla do obyváku. Nikdo tu nebyl, takže jsou asi na lovu. Na stole byl jen lísteček, který tady zanechali Jacob a Renesme. Jsme u smečky. Nad tím jsem se jen usmála a šla do kuchyně. Vzala jsem si pánvičku a zapla si plotinku. Doufám, že ještě pořád umím ty vajíčka. Rozklepla jsem si tři vejce a začala smažit. Přidala jsem tam i trochu slaniny. Po chvilce přišla ze shora Kattie, ,,Dobré ráno. Jakpak si se vyspinkala?" Zeptala jsem se jí a ona se na mě vřele usmála. Oplatila jsem jí stejný usměv. Snažila jsem se zakrýt bolest. ,,Dobré. Skvělě a ty?" ,,Taky dobře." Zalhala jsem a ona přikývla. ,,Máš chuť na vajíčka?" ,,Radši mám palačinky ale s vajíčkami se taky vypořádám a mám je taky ráda." Přikývla jsem a připravila si dva talíře a nandala oboum. K tomu jsem připravila příbor a dala vařit vodu na čaj. ,,Jaký čaj?" ,,Nejlíp nějaký ovocný." Odpověděla mi. Byla tak roztomilá a milá a sympatická. Zalila jsem ho a podala ji talíř s jídlem a čajem. Pak si dala svůj talíř na stůl s čajem. Jedla rychle a já to posuzovala, že to má po Jacobovi. Bella mi někdy vyprávěla, co dokážou sníst a sama jsem to na vlastní oči viděla. A tahle dívka je stejná, jak Jacob. Sněděný talíř dala do dřezu. Já to snědla po chvilce po ní. Nabídla mi pomoc a já ji pověřila úkolem utírat nádobí. Já ho myla a pak jsme ho společně uklidili. ,,Co takhle si něco zahrát?" Zeptala jsem se jí a ona nadšeně přikývla. Spolu jsme začaly hledat hry, jaké tady mají. Hledali jsme v obyváku a tam jsme našli karty, dámu, šachy, domino a žolíky.  Domluvili jsme se na kartech a pak že si zahrajeme dámu. U toho jsme se hodně nasmály. Na chvíli jsem taky zapomněla na toho muže a byla jsem za to ráda. ,,A ty jsi má teta?" ,,Dalo by se to říct. Jen jak pojmenováváš Alici, Rose a ostatní?" ,,Dědu Carlislea a babi Esme. A nechce se mi jim říkat praděda a prababi, tak jim říkám babi a dědo. Rose, Al, Belle říkám teto Rose, teto Al, teto Bello. Je mi divný jim říkat prateto a prastrejdo. Emmetovi, Jazzovi a Edwardovi říkám normálně strejdo. Lukovi jsem říkala normálně Lukeu." Přikývla jsem. ,,Můžeš mi říkat, jak chceš." Přikývla a hrálo se dál. Vyprávěla jsem jí o říši a dalších. Ona toho hodně věděla a už teď měla dobrou pamět. Byla vtipná a chytrá.