33. Kapitola

757 39 0
                                    

Molly
Jak jsem tedy říkala, že mě bůh vyslyšel a oni přijeli. Tak to bylo tak. Byla jsem poblíž nemocnice. Chodila jsem po obchodech aby mi něco dali. Byla jsem furt pes, někde mě dali a někde ne. Někdy mě hladili a někdy mě zas mlátili koštětem. No zpět. Běhala jsem okolo nemocnice a na lavičce seděla starší žena. Tak sedmdesát let. Dala mi housku se šunkou a hladila. Byli jsme venku před hlavními dveřmi a já najednou viděla Carlislea. Šel a kufrem k autu. Lízla jsem tu paní a vyběhla k němu. Ta žena se zvedla a šla za mnou. Zatočil a já mu skočila do cesty. Štěkala jsem a skákala mu po nohou. Chvilku se na mě nechápavě díval a pak si odložil kufr a vzal si mě do rukou. Prohlédl si mě od hlavy až k patě a nadechl se. To znamenalo, že cítit pach. Jeho úsměv se rozšířil. ,,To je váš pes pane doktore?" Zeptala se ta paní. Otočil se a mě vzal za nohy. Držel mě tak, že jsem byla opřená o jeho rameno a on mě držel za nohy. ,,Ano." Usmál se na ni. ,,Je hezký." Řekla a pohladila mě. ,,Ano to je. Ale nemůžu tu už být. Tak nashledanou." ,,Nashledanou." Sedli jsme si do auta a on si kufr dál dozadu. Sedl si za volant a já mu skočila na klín. ,,Ani nevíš, jak si nám chyběla." Řekl a připoutal mě i jeho. Lízla jsem ho. Byla jsem opřená pravou stranou o něho. Jednou rukou mě hladil a druhou řídil. Zazvonil telefon a on ho vzal. Neměl by řídit a telefonovat.
,,Prosím?... Ano už jedu domů.... Mám překvapení zlato.... Jo a velké..... Neboj..... Papa." Zavěsil a položil telefon vedle na sedadlo. ,,Volala Esme. Ptala se, kdy přijedu. Ostatní jsou taky doma." Přikývla jsem a my dojeli domů. Odpoutal nás a spolu jsme se vydali do domu. Všichni se dívali na televizi. Neměli moc nadšené obličeje. Rozběhla jsem se a skočila na Esmein klín. Všichni se překvapeně podívali na mě a Al se usmála. Sedla si na opěrku křesla a pohladila mě. ,,Já viděla, že se k nám někdy vrátíš." Řekla a já zaštěkala. Carlisle si sedl na pohovku místo Al. ,,Kde jsi ji našel?" Zeptala se Rose a sedla si na druhou opěrku křesla. Taky mě začala hladit. ,,U nemocnice když jsem chtěl jet domů. Mám hodně otázek." Řekl a já seskočila z klína a doběhla do kuchyně. Po dlouhé době jsem se přeměnila v člověka. Byla to dost bolestivá přeměna. Dlouho jsem se nepřeměnila, takže proto to asi tak bolelo. Celá rozlámaná jsem se postavila a došla do obýváku. Měla jsem dost špinavý oblečení a já sama jsem byla špinavá. Všichni se na mě podívali, byli to dost starostlivé pohledy. Podlomili se mi kolena a Edward mě rychle chytil a vyhodil do náruče. Položil mě na křeslo. Po té přeměně jsem byla dost zesláblá. ,,V poho?" Zeptala se Rose a Carlisle si před mě klekl. ,,Asi jo. Jen jsem po přeměně unavená." Přikývli a sedli si na svá místa. Edward s Bellou si jen sedli ke klavíru, protože nebylo nikde místo. ,,Kde jsi byla?" ,,Jak jsem šla ze školy, tak jsem se přeměnila. Přeměnila jsem se v psa a chtěla se proběhnout. Dostala jsem až k městu a tam mě chytili lidé z útulku. Potom si mě vzal jeden kluk a tam jsem byla deset let. Potom jsem zfalšovala svoji smrt. No a zbytek let jsem se toulala po lesích a po městě. Smečku jsem nemohla za celé roky zastihnout a nebyla jsem taky v kontaktu s Larou, Mary a Andrewem." Vysvětlila jsem jim svůj dlouhý čas bez nich. ,,My jsme byli na Aljašce. Andrew, Mary a Lara nás navštívili a my jim vysvětlili, že nevíme kde jsi." Řekl Carlisle. Přikývla jsem. ,,A smečka? Mám pocit, že ty jsou u nějakých přátel. Takže taky u měničů." Doplnil se. ,, Padesát šest let?" Zeptala jsem se jich a pozvedla jsem jedno obočí a Emmet se uchechtl. ,,To ne ale třeba byli i u někoho jiného a tak." Řekl Edward a já přikývla. Carlisle mě vzal do náruče. ,,Podívám se na tebe, je si ti nic není." Přikývla jsem a on šel semnou do své pracovny. Posadil mě na lehátko a odebral mi krev. Vyšetřil mě. ,,Jsi v pořádku. Jen dehydrovaná a moc si nejedla, že jo?" Přikývla jsem a on mě vzal do náruče a šel semnou ven. Před dveřmi byla Esme. ,,Chceš se asi umýt?" Přikývla jsem a oni mě vzali do jejich pokoje. ,,Chceš pomoct?" Zavrtěla jsem hlavou a Carlisle mě vzal do koupelny a položili mě na židli. Esme mi podala ručníky a Al, která se tady nějak objevila, mi dala oblečení. Potom všichni odešli. Já si napustila vodu a svlékla se. Vlezla jsem do vody a umyla se připraveným kokosovým mlékem a šampónem. Potom jsem vylezla a usušila se. Oblékla  jsem si fialové spodní prádlo, legíny a fialový svetr. Potom jsem si vyfénovala vlasy. Celou dobu jsem seděla na židli, byla jsem hodně unavená. Přišla Esme a usmála se na mě. ,,Máš hlad?" Zeptala se trochu víc než kvůli tomu fénu. ,,Trochu jo." Odpověděla jsem, ona přikývla a šla asi do kuchyně. Vypla jsem fén a rozčesala si vlasy. Cítila jsem se příjemně. Čistě ale i hladově. Carlisle pak přišel a vzal si mě do náruče. Byla jsem hodně slabá na to, abych sešla schody. Položil mě na křeslo a sedl si do druhého. Ostatní byli asi na lovu. Esme mi přinesla jídlo. Byly to dokonalé lívance s džusem. Usmála jsem se na Esme a ona na mě. Snědla jsem to. ,,Chutnalo?" Přikývla jsem a ona to s úsměvem umyla.

Dívka z říše zvířat Kde žijí příběhy. Začni objevovat