28. Kapitola

886 45 0
                                    

Nikdo
Jejich život se vrátil do starých kolejí. Molly se trochu naučila ovládat svoji moc a přeměňovala se ve vlka. To uměla skvěle. Někdy ji ale dělali potíže i ty ostatní. S Larou, Mary a Andrewem byla v kontaktu. Po asi sedmdesáti letech se vrátili do Forks. Obnovili smlouvu mezi nimi a měniči. Ti nestárnou díky tomu že, když se měnič přeměňuje ve vlkodlaka, tak nestárne. Carlisle a Esme začali chodit do práce a ostatní do školy.

Molly
Dojeli jsme ze školy domů a já si udělala úkoly a připravit si do školy. ,,Molly!" Vykřikl Carlisle a Emmet si mě přehodil přes rameno. ,,Hej! Já dokážu chodit!" Zakřičela jsem na něj a on šel se mnou dolů. ,,Tohle je nefér! Jste silnější než já a já nemám proti vám šanci!" Emmet mě se smíchem pustil na zem. ,,Tak. Molly, měniči byli u nás a informovali nás, že se tady potulují novorozenci. To jsme ti vysvětlovali. No a oni nás pozvali na radu. Budeme tam řešit je a pak i tebe. Nedovolím, aby si bojovala." ,,Ale Carlisle!.. " ,,Už jsem řekl." Utnul mě a šli jsme k nim. Celou cestu jsem byla nafouklá. Představili se mi a pak jsme domlouvali ostatní věci. Já budu se Sethem někde daleko od nich. Seth z toho taky nebyl moc nadšený. Takže jsme byli nafouklí  oba dva. On musel poslouchat Alfu a já Carlislea. Hned po příchodu jsem zalezla do svého pokoje a zamkla se. Skočila jsem do postele a zakřičela jsem do polštáře. Začal někdo ťukat na dveře a já si začala číst. Ignorovala jsem je. ,,Hele my víme, že jsi tam. Takže neignoruj nás a otevři." Řekl Edward a já zakřičela. ,,A já zas vím, že jste tam a neotevřu, dokud mě tam nepustíte!" Řekla jsem. ,,Chceš stávku?" Tohle se mi zamlouvalo. ,,Klidně!" ,,Tak začínáme!" Řekl Carlisle a pak se domem rozhlehlo ticho. Tohle bude zajímavý. Na co to vlastně je. Vlastně to je k ničemu, stejně mě tam nepustí ale já zas budu naštvaná. Po asi hodině jsem šla do kuchyně. Ti byli v obýváku a něčemu se smáli. V obýváku jsem měla telefon. Šla jsem tam a vzala si ho. Šla jsem zpátky. ,, Stejně to nevyhraješ." To byl Carlisle. Pokrčila jsem rameny a zmizela v kuchyni. Namazala jsem si chleba a šla nahoru. Lehla jsem si do postele a četla si. Po půl hodině mi někdo zaklepal na dveře. ,,Můžu?" Zeptala se Esme. ,,Jj." Zamumlala jsem a ona si sedla na postel. ,,Jsi na mě naštvaná?" ,,Na nikoho ani nejsem naštvaná ale prostě mě štve, že vám nemůžu pomoct. Sethovi se to taky nelíbí." Řekla jsem jí. ,,Bojíme se, aby se ti něco nestalo. Novorozenci chtějí prostě krev a to je jakákoliv. Oni mají cíl a to je zabití a krev." ,,Hmm..." ,,Molly. Prosím tě to pochop. Nikdo z nás to nechce." ,,Já to chápu, dávala bych pozor." Začla jsem znovu téma. ,,To si vyřiď s nima. Byla bych radši, kdybys byla někde v bezpečí. Jsi skoro jak má pravá dcera." Usmála jsem se a přikývla jsem a ona odešla. Chápu ji ale já prostě neodstoupím. ,,Máš tu návštěvu!" Zakřičel na mě Carlisle a já šla dolů. Byl tam Seth a Jared. ,,Ahoj. Něco potřebujete?" ,,Chtěli jsme se tě zeptat, jestli bys ses námi neproběhla?" Carlisle něco chtěl namítnout ale já ho předběhla. ,, Klidně. Ráda se proběhnu. Aspoň uvidím, jak jsem rychlejší." Řekla jsem a oni se zasmáli a šli jsme ven ale zastavil nás Carlisle. Chtěl něco říct ale Edward ho předběhl. ,,Radši běžte, jinak tě nepustí z domu." Zasmál se a my vyběhli pryč. Při běhu jsme se přeměnili ve vlky. Dokázala jsem se s nimi dorozumívat. ,, Poběž tudy." Poslal mi myšlenkou Jared a já běžela za nimi. Byla jsem velká, tak jak Seth, možná o trochu menší. Doběhli jsme na pláž a tam byli ostatní. Přeměnili jsme se a šli k nim. ,,Ahoj!" Vykřikl Embry a rozběhl se k nám. ,,Ahoj." Usmáli jsme se na něj. ,,Ahoj Molly, tak jak ti je?" Zeptal se mě. ,,Fajn. Jen jsem naštvaná na svého otčího." Řekla jsem a on se na mě nechápavě podíval. ,,Na Carlislea." Protočila jsem oči a on pochopil. Pozdravila jsem se s ostatními. ,, Nechcete si zaskákat?" Zeptal se Quil a oni přikývli. ,,Nemám tu plavky." Řekla jsem smutně a oni se zamysleli. ,,Můžeš i v oblečení." Řekla Emily, ona se mi tak představila. ,,Já taky budu skákat v oblečení." Přikývla jsem a rozběhli jsme se nahoru. První skočil Sam s Emily, pak Leah, Jared s Quilem a s Embrym, Seth a pak jsme tu zbyli já a Paul. Rozběhla jsem se a skočila šipku, kotoul a sud. Vynořila jsem se a uslyšela. ,,Srabe! I Molly skočila dřív!" Zakričel Jared, zasmáli jsme se a on skočil taky. Pak jsme plavali a dováděli jsme. Bylo už asi jedenáct večer a my byli ještě ve vodě. ,,Hele jestli budu nemocná, tak mě Carlisle už fakt zabije!" Zakřičela jsem na ně a všichni se zasmáli. Potom jsme vylezli a šli k ohni. Trochu jsme se ohřáli. Dost jsem si rozumněla s Leah. Chápala jsem její bolest. Chodila se Samem a pak se rozešli. Emily ani za to nemůže, za to může vytisknutí. Potom mě Seth vyprovodil. ,,Taky tě štve, že musíme být někde pryč." Přikývla jsem a vyždímala si ještě oblečení. Trochu vody tam ještě bylo! ,,Je to nefér! Já chci taky!" Řekla jsem a pak se s ním rozloučila. Všechny jsem potkala v obýváku. ,,Ahoj Molly, tak jak sis to užila?" Zeptali se. Nedívali se na mě. ,,Zaskákala jsem si ze srázu, takže dobrý." Řekla jsem a oni se na mě překvapeně podívali. Emmet vyprskl smíchy a ostatní zvedli obočí. ,,Bych se s vámi neměla bavit." Zapřemýšlela jsem a pak se vydala nahoru. ,,Nemysli si, že to vyhraješ!" Zakřičel na mě znovu Carlisle a já si jakoby nic napustila vodu. Opláchla jsem se a spadla do postele. Hned jsem usnula.

Dívka z říše zvířat Kde žijí příběhy. Začni objevovat