Dívka z říše zvířat

47. Kapitola

Molly
Po dlouhé, pro mě, době jsem se probudila. Podívala jsem se na hodiny a zjistila, že jsem spala jen patnáct minut. Šla jsem si opláchnout obličej vodou a rozčesala si vlasy. Vzala jsem si kraťasy s bílým tričkem. Šla jsem dolů do kuchyně a napustila si vodu. Na jeden lok jsem to vypila. Carlisle s Esme přišli za mnou do kuchyně. ,,Nemáš spát?" Zeptala se mě starostlivě Esme. ,,Nejde mi to." Řekla jsem a napila se znovu. Přikývli a já si sedla s Carlislem do obýváku. Seděli jsme na pohovce a Esme mi začala dělat něco k jídlu. Zapli jsme si telku a dívali se na ni. Esme příprava netrvala dlouho a přinesla mi vajíčka. Snědla jsem je a ona je umyla a uklidila. Po chvíli přišli ostatní. Al s Jazzem si sedli do křesla a Rose s Emmetem si sedli do druhého křesla. Edward s Bellou si sedli k nám na pohovku a Esme si sedla na Carlislův klín. ,,Proč nespíš?" Zeptal se mě Jazz. ,,Nejde mi to." Přikývli a začali se dívat na televizi.

Po třech dnech
Molly
Al s Rose si četli nějaké časopisy o módě, Jazz s Emmetem se dívali na baseball a Edward s Bellou hráli na klavír. No... Hrál Edward. Carlisle s Esme byli na lovu. Já jsem si četla knížku Sever proti jihu. Někdo zazvonil a Jazz chtěl jít otevřít ale Edward ho s pohledem na mě zastavil. Postavila jsem se a šla se tam podívat. Byla tam Lara. ,, Ahoj ně..." Chtěla jsem se jí na něco zeptat ale ona mě rychle zastavila. ,, Musíš rychle k nám. Liam zase zaútočil." Jen jsem přikývla a šla rychle za ostatními. ,,Musím k nim. Vadí to?" Zeptala jsem se. ,,Ne jen běž. Pořádně jim to natři." Řekl Edward a Lara udělala průchod a my šly. Byla jsem zas bílý vlk. Pravá strana hradu. Rozběhly jsme se tam a já skočila na hnědého až černého vlka. Byl to Liam. Rád tě poznávám. Zavrčela jsem a skočila na něj, když skočil on na mě. Přidal se k nám i černý vlk. To byl zas Ben. Rvali jsme se hlava nehlava, než mě od něho odhodil černý medvěd. Nebyl to tamten, ten už je mrtvý ale nějakej jinej. Kousla jsem ho ale s ním to nic neudělalo. Jen se naštval a takovou mi natáhl, že mi křuplo u žeber a letěla jsem dozadu asi pět metrů. Dva bílí tygři si ho vzali na starost. Rozhlédla jsem se a zjistila, že jen ty dva tygři a ten medvěd spolu bojují. Liam asi zase utekl. Děkujeme za pomoc. Liam zase utekl. Řekl mi Ben a já přikývla. Můžu domů? Přikývl a udělal mi průchod. Objevila jsem se před dveřmi do domu. Dost mě bolela levé zápěstí. Vešla jsem, když jsem uslyšela Carlislea. ,,A to jste nám nemohli zavolat?" ,,Bylo to rychlý. Hned odešla. Stejně byste ji nezadrželi." Poznala jsem hlas Carlislea a pak Rose. Vešla jsem do obýváku a všichni se na mě otočili. ,,Ano žiju." Odpověděla jsem Emmetovi. V jeho myšlenkách se mě ptal, je si fakt žiju, nebo to je klam. Zasmál se a opřel se o stěnu křesla. Esme mě mateřsky objala a Al s Rose mě též objaly. Podívala jsem se pak na Carlislea. ,,Mám problém. Bolí mě levé zápěstí." Řekla jsem mu a on šel do své pracovny. Šla jsem za ním. Ukázal na lehátko a já si na něj sedla. Vzal si ji do svých rukou a trochu mi to zmáčkl. Zaksichtila jsem se a on se na mě podíval. Pak vzal mastičku a namazal mi ji. ,,Máš ji jen naraženou." Přikývla jsem a on mi ji slabě obvázal. Potom jsme šli do obýváku. ,,A můžu chodit do školy?" ,,Jako Belliina sestřenice." Odpověděl a já přikývla. ,,Molly bude chodit do školy jako Belliina sestřenice." Přikývli a já šla do svého pokoje. Do minuty jsem v posteli usnula.

Ráno
Carlisle
Šel jsem Molly vzbudit a Esme ji začala dělat snídani. Klidně oddychovala a já s ní trochu zatřásl. Něco zamumlala a překulila se na druhý bok. Usmál jsem se nad tím a přešel na druhou stranu. Odkryl jsem ji a polechtal na boku. Začala se mlít a rukama hledala deku ale ta byla už na zemi. Pomalu otevřela oči a když se probrala, tak se na mě zamračila. ,,Nemrač se, chtěla si do školy." Řekl jsem jí s úsměvem a ona stuhla a hned na to vyskočila z postele a zmizela v koupelně. Nad tím jsem se zasmál a šel dolů. ,,Jo a za chvíli máš na stole snídani!" Zakřičel jsem na schodech a došel k Esme. Ta jí dávala už snídani na talíř. ,,To to trvalo." Řekla s úsměvem a já se za ji postavil. ,,Nejsi dneska nějak vtipná." Pokrčila rameny. ,,Jsem se dobře vyspala." Odpověděla mi a já si promnul nos. Ona se na mě se smíchem otočila. ,,Jedna lepší než ta druhá. Mám štěstí, že tě miluju." Usmál jsem se na ni a políbil ji. ,,Nemohli byste si to nechat, až odjedeme." Řekl Emmet a Molly si sedla ke stolu. Esme ji dala jídlo a ona to rychle snědla. Dneska ji to slušelo. Měla černé džíny, které měli bílé hvězdičky na kapsách, k tomu měla bílé tričko a pruh černých hvězd od pasu až k rameni. Boty měla baleríny. Byli černé a malou mašličkou. ,,Dneska ti to sluší." Pochválila ji Esme a já přikývl. Usmála se na nás a přicházeli ostatní a oni se vydali k autům. Zrovna pršelo a Molly si skočila pro bundu. Přišla a rozloučila se s námi. Pak odjeli do školy. My si sedli do obýváku. Esme něco dodělávala na jejích podkladech pro jejího šéfa a já si četl lékařskou knížku.