Táborové léto

13: Night fighting

Ta slova, která mi řekl Connor, se mi každou vteřinou dostávala hlouběji do hlavy. Neustále jsem si je opakovala. Snadno udělá hloupost a budeš za ni zodpovědná ty. Jenže Connor netušil, že mě varoval před něčím, co jsem sama chtěla před pár dny uskutečnit. Utéct. To byla však informace, kterou nikdo nevěděl a ani nemusel, jelikož jsem tady nakonec zůstala.

A náhle jsem uslyšela zaklapnutí, nebo spíše bouchnutí dveří. Vyhoupla jsem se na nohy a snažila se tvářit v pohodě. Amy se přihnala neuvěřitelnou rychlostí a Emma spěchala hned za ní.

,,Ten Connor je takový pitomec!" vykřikovala Amy rozčíleně a chodila po chatce sem a tam. ,,Co si o sobě myslí?"

,,Že je král celého vesmíru, který ví naprosto všechno," odfrkla jsem si.

Amy se na moment zastavila, když uslyšela můj komentář. Pak zvedla ruku a ukázala na mě prstem. ,,Tak s tím absolutně souhlasím!"

,,Měla bych se ptát, co ti udělal?" založila jsem si ruce na prsou. Nemohla jsem uvěřit tomu, že za tak krátkou chvíli stihl dva lidi vytočit. No dobře, mně spíš nasadil brouka do hlavy, ale to neměnilo nic na tom, že jsem na něj byla taky naštvaná.

,,Snaží se s Amy flirtovat," zasmála se Emma. Tomu jsem nedokázala věřit. Že by ten sobecký a sebevědomý Connor choval k někomu city? Amy byla chytrá a zábavná, a on? Jen jsem si představila, jak by asi jako pár vypadali a vyprskla jsem smíchy.

,,Ellie, já se z něj zblázním," chytila se za hlavu a začala znovu chodit po pokoji. ,,víš co mi řekl? Krásko, nechtěla by sis skočit do bazénu s krasavcem?" imitovala Amy Connora. Jako bych úplně slyšela ten jeho sebejistý hlas a viděla jeho lišácký úsměv.

,,Amy mu však řekla, že tady žádného krasavce nevidí," dodala Emma.

Tomu jsem se musela zasmát a holky také. Když jsem se nad tím vším však zamyslela, uvědomila jsem si, že přeci jen má Connor nějaké city. Teď je však otázka, jestli to opravdu myslí s naší kamarádkou vážně, nebo si jen chce užít letní románek a pak Amy odhodit jako starou bačkoru. To bych mu však nedoporučovala, jinak bude mít co do činění se mnou.

* * *

Když se setmělo, na což každý čekal, vyšli jsme ven a sešli se všichni před hlavní chatkou. Mladší táborníci, kterých nebylo moc, byli celí natěšení a připravení, tak vyrazili jako první. Žádný z nich si však netroufl jít sám.

Očima jsem vyhledávala Mika, ale on ani Connor nebyli přítomni. Určitě patřili mezi ty, kteří po cestě strašili. Už z tohoto důvodu jsem se toho nechtěla účastnit. Holky na tom však byli úplně jinak. Byly tak nadšené a plné adrenalinu.

Obdivovala jsem je. Dokázaly si to užít a odvázat se, zatímco já se držela až moc zkrátka. Zanedlouho všechny mladší děti prošly a tak přišla řada na nás. Neměla jsem v plánu cpát se dopředu a tak jsem si stoupla až na konec fronty a doufala, že třeba začne pršet a na mě nakonec nedojde.

Nad námi se již stahovaly mraky a já doufala v první dešťové kapky. Místo toho však přešli všichni přede mnou a už jsem zbývala jen já. Jimmy mě upozornil, abych šla, jelikož jsem zamlkle stála na místě a pozorovala temnou cestu před sebou.

Neměla jsem ponětí, co mě tam čeká. Řekla jsem si, že prostě v klidu projdu a zase se nějak vrátím.

Vydala jsem se tedy po osvětlené cestě. Pomalu jsem našlapovala a najednou se mě zmocnil tísnivý pocit. Čekala jsem na to, až mě někdo vyděsí, jenže jsem cítila, že už se blížím k cíli a stále nic. Že by na mě zapomněli? To by mi vůbec nevadilo! Přeci jen jsem byla poslední a možná už všichni odešli.

A pak jsem ve vteřině zaječela, když mě někdo zezadu chytil za pas a zvedl ze země. Bouchala jsem dotyčného do rukou a žádala ať mě okamžitě pustí.

Byla jsem vyděšená. Třeba to byl nějaký sériový vrah, který tady jen číhal a vyhlížel svou oběť. Dobře, uznávám, že už jsem trochu paranoidní. A pak mě ten někdo konečně propustil ze svého sevření a já jsem se ani neohlédla a vzala nohy na ramena.

Utíkala jsem po té cestě dál a doufala, že mě někam zavede. Najednou mě však někdo chytil za zápěstí a přitáhl si mě k sobě, čímž jsem narazila do jeho hrudi. ,,To jsem jen já," zasmál se ten, kdo mě tak vyděsil.

Odhodlaně jsem vzhlédla. ,,Miku?" Mike se ale jen pobaveně smál mému vyděšenému výrazu. ,,Děláš si ze mě legraci? Víš, jak jsem se vyděsila, že mi chce někdo ublížit? Tohle vůbec není-"

Dál jsem se však nedostala, protože mě Mike políbil. Byla jsem tak vytočená, ale nedokázala jsem ho odmítnout. Když se odtáhl, zahleděl se mi do očí. ,,Dobrý způsob jak tě umlčet," podotkl. Otevřela jsem pusu, abych mu na to něco řekla, ale přerušil mě. ,,Ellie, nikdo ti nikdy neublíží, protože já to nedovolím."

Ztratila jsem slov. Chtěla jsem něco říct, ale nedařilo se mi najít ta správná slova. Mike mi přiložil dlaň na tvář a palcem mi přejížděl po lícní kosti. Zavřela jsem oči a vnímala jeho dotek. Pak jsem je zase otevřela a obmotala mu ruce kolem krku.

,,Kdyby ti někdo jen zkřivil vlásek, pravděpodobně by se nedožil druhého dne," usmál se na mě. Musela jsem mu úsměv oplatit. ,,Líbí se mi tvůj úsměv."

,,Mně se líbíš ty," ani jsem si neuvědomila, že jsem to právě řekla nahlas. Jako by mi ta slova omylem vyklouzla z úst. Mikovi se na tváři objevil překvapený výraz a já vykulila oči. ,,Promiň, tohle jsem-"

,,A já tě mám rád," přerušil mě. V břiše mi začali poletovat motýlci. Dívala jsem se do jeho modrých očí a trpělivě čekala na polibek. Ovšem místo toho se stalo úplně něco jiného.

,,Ale, ale," zatleskal někdo za námi. Ten hrubý hlas jsem ihned poznala a přála si, aby zmizel. ,,Tolik romantiky na jednom místě," uchechtl se Connor. Mike se zamračil hned, jak svého bývalého kamaráda spatřil. Snažila jsem se ho uklidnit, dotkla jsem se jeho ruky a propletla si s ním prsty.

,,Co chceš?" odsekl Mike a ignoroval Connorova předešlá slova.

,,Co chci? Abys na ní zapomněl," ukázal na mě a v očích měl velkou zlost, kterou se nesnažil skrývat. ,,Ona je teď možná tvoje všechno, ale jednou to bude muset stejně skončit, tábor netrvá věčně."

Trhla jsem sebou. Znovu měl pravdu, ale tentokrát jsem si to vzala ještě víc k srdci. Na tohle jsem totiž nepomyslela. Nepřemýšlela jsem nad tím, co bude potom, až tábor skončí. Už se nikdy neuvidíme? Jaké to mezi námi bude? Vztahy na dálku nefungují, vždycky to skončí rozchodem. Doteď jsem to brala, jako by to bylo navždy, jenže jsem byla příliš zamilovaná, abych si uvědomila realitu.

Connor se k nám přiblížil. Mike ho zpražil pohledem. ,,To není tvá věc," zavrčel Mike. Byl strašně naštvaný. Bála jsem se, aby se znovu nepoprali, v tomhle případě bych nic nezmohla. Mé oko už přestávalo být fialové, opravdu jsem si nepřála, aby se minulost opakovala.

,,My už půjdeme," upozornila jsem Connora a chytila Mika za paži. Bez sebemenšího přemlouvání se mnou dobrovolně šel. Doufala jsem, že se Connor nevydá za námi, jinak by se všechno pokazilo. Díky bohu zůstal bez dalších slov stát na místě.

Když jsme se vrátili po té cestě zpět, tábor byl prázdný a chatky svítily. Pohlédla jsem na Mika a dotkla se jeho tváře. ,,Odpočiň si a slib mi, že mu nic neuděláš, jinak on udělá něco tobě."

,,Slibuju," pousmál se. ,,mám tě moc rád, Ellie," zašeptal.

,,Taky tě mám ráda," odpověděla jsem. Věděla jsem, že k Mikovi cítím daleko větší lásku, ale nebyla vhodná doba pro to, abych mu ji vyznala. Pouze jsem Mika políbila a objala ho. Stáli jsme v objetí dlouho a pak jsme se rozešli každý do své chatky.

Než jsem však usnula, myslela jsem na jediné. Connor byl náš hlavní problém, který by mohl vážně ohrozit náš vztah s Mikem. Zkrátka, nesmíme Connorovi dovolit, aby nás tak snadno rozdělil.