Táborové léto

28: Broken heart

Ještě jsem tvrdě spala, když vtom jsem uslyšela hlasitý výkřik a hned poté mě probrala studená voda, kterou mi někdo polil obličej. Otevřela jsem oči a začala křičet. Zjistila jsem, že v naší chatce jsou Connor, Kayl i Mike. Všichni tři v rukou drželi vodní pistolky a barevné balónky naplněné vodou. Byly to jejich zbraně, kterými nás přišli nemile překvapit. Hned jsem si vzpomněla na naši sázku. Tohle bylo určitě to, před čím jsme se nemohly bránit a mělo se to stát, když zvítězí a oni zvítězili.

V naší chatce tak začala vodní bitva a my byly s holkami oběti. Byla jsem celá promočená a mé spolubydlící na tom nebyly o nic moc líp. Rozhodly jsme se proto jim uprchnout, jenomže jsme se zmohly na pouhý pohyb, při kterém nás ihned zahnali do rohu chatky. Nebylo úniku.

Čekaly jsme, co bude následovat a zatímco Connorova kořist byla Amy a Kaylova Emma, Mikova jsem byla já. A když jsem tam jen tak stála, jako kamenný sloup a kryla si dlaněmi obličej, zničehonic mě Mike uchopil kolem pasu a přehodil si mě přes rameno, jako bych byla pytel, který nic neváží. Bouchala jsem ho do zad, ale všechna má snaha byla naprosto zbytečná.

Náhle se mnou vyběhl z naší chatky a já si vůbec nedokázala představit, co mají dál v plánu. Zvedla jsem hlavu a viděla, jak Connor a Kayl pospíchají s mými kamarádkami, které měly přehozené přes rameno, za Mikem. Opravdu mi to celé připadalo legrační, proto jsem se ve vteřině rozesmála, ale stále se nevzdávala a snažila se nějak osvobodit.

,,Miku! Hned mě pusť!" vykřikovala jsem. Jeho smích však napovídal tomu, že v žádném případě nemá v plánu to, oč jsem ho žádala.

Divila jsem se, že mu není zle. Po tom včerejšku jsem si myslela, že se dnes nevzdá své postele ani na krok, kvůli kocovině. Vypadal však, jako by žádnou neměl. A pak se najednou zastavil.

,,Jak si přeješ," Nadzvedla jsem obočí a v okamžiku mě Mike začal opatrně spouštět dolů. Že by mi tak snadno vyhověl? To se mi moc nezdálo.

Když jsem se chodidlama dotkla země, začala jsem být konečně klidnější. Usmála jsem se na něj a nechala své ruce na jeho ramenech. Jeho lišácký úsměv se mi ale úplně nelíbil. Co měl za lubem? Najednou se ke mně začal pomalu sklánět, aby mě políbil, zavřela jsem oči a čekala až se jeho rty zmocní těch mých. Jenomže místo toho mě vzal do náruče a já se náhle ocitla ve vzduchu. Než jsem však stačila otevřít oči, skončila jsem pod vodou.

Rychle jsem se nohama dotkla dna a odrazila se od něj. Když jsem vyplavala nad hladinu, nadechla jsem se a otevřela oči. Byla jsem v bazénu a ne sama. Byla tady se mnou Emma i Amy a všechny jsme na sobě měly pyžamo. Ještě aby ne, když jsme se právě probudily.

,,Vy idioti!" cákla na ně Amy, ale voda k nim nedoletěla.

,,Mám nápad," zazubila jsem se nevinně. Holky se na mě nechápavě podívaly. ,,jen dělejte to, co já." Když jsem se vydala k okraji bazénu, udělaly totéž. Natáhla jsem k Mikovi ruku, Emma ke Kaylovi a Amy ke Connorovi. A pak jsem jen řekla: ,,No, tak nám přece pomožte."

A přesně to, co jsem očekávala, se taky stalo. Snadno se všichni tři jako myši chytili do pasti. Holky ihned pochopily, o co mi jde. Jakmile mě totiž Mike chytil za ruku, stáhla jsem ho k sobě do bazénu a on skončil ve vodě stejně tak, jako jeho kamarádi.

S holkama jsme se tomu zasmály a vylezly z bazénu dřív, než se stačili vynořit. První vyplaval Kayl a ostře probodl Emmu pohledem. Ta se usmívala od ucha k uchu, jelikož ho přechytračila.

Než jsem stačila něco říct, vynořil se Mike společně s Connorem. Teď už byli sice také mokří, ale aspoň neměli pyžama jako my. Když vylezli, čekala jsem od nich ještě nějakou pomstu, ale žádná nepřišla. Mike ke mně přistoupil a já o kousek couvla, jenže on mě chytil za zápěstí, čímž si mě k sobě přitáhl blíž.

Uvědomila jsem si, že nejsme sami. A moc dobře jsem věděla, že nás teď všichni čtyři pozorují. Dva z nich to všechno věděli, ale dvě ne. ,,Miku, jsou tady holky," dotkla jsem se jeho hrudi a zarazila ho dřív, než stačil cokoliv udělat.

,,No a?" podivil se. Díval se mi nechápavě do očí a mně stále nedocházelo, jakto, že tuhle situaci nebere stejně jako já. A pak, jako by se nad mou hlavou konečně rozsvítila žárovka. Mike neměl tušení o tom, že jsem holkám o našem vztahu nic neřekla. Nevěděl, že jsem ho před nimi zatajila. Dnešek byl tím dnem, kdy jsem jim to chtěla říct. Jenže tohle narušilo mé plány.

,,Ellie?" pozorovala nás nechápavě Amy a vedle ní i Emma. Obě celé situaci nerozumněly a očekávaly ode mě vysvětlení stejně tak, jako Mike. Znervózněla jsem. Komu z nich jsem to měla vysvětlit dříve? Očima jsem přeskakovala z Mika na holky, z holek na Mika a takhle pořád dokola.

,,Prosím, nedotýkej se mě," špitla jsem k Mikovi. Ten nadzvedl obočí a snažil se mě pochopit. Nikdy dřív jsem mu nic takového neřekla a právě teď jsem ho žádala, ať nechá spadnout své ruce, které mě držely za pas. Jeho dotek mi nikdy nebyl nepříjemný, i teď jsem ho potřebovala, ale nebylo to vhodné.

,,Udělal jsem něco špatně?" zkoumal mou tvář svýma smutnýma očima a snažil se mi porozumět. Včera dostal mé odpuštění, proto byl teď zmatený.

,,Ty ne, to já," přiznala jsem. Vybrala jsem si holky a Mikovi věnovala omluvný pohled. ,,Musím vám něco říct. Už nějakou dobu mezi mnou a Mikem něco je," vydechla jsem a mým myšlenkám se konečně ulevilo. Přála jsem si, abych to samé mohla říct i o svých kamarádkách.

Zůstaly na mě nevěřícně zírat, až jim spadla čelist. Nedokázaly pochopit, že mám vztah s někým, před kým mě samy varovaly. Já je totiž neposlechla, místo nich jsem poslechla své hloupé srdce, které po Mikovi toužilo víc, než po jejich přátelství.

,,K-kdy to začalo?" vykoktala Emma.

,,Tu noc, co jsem vám řekla, že jsem byla s Mikem," odpověděla jsem.

,,Moment," Mike se mi upřeně zadíval do očí. Rozpoznala jsem v nich jen jediný pocit. A to zklamání. ,,ony o nás nevěděly? Takže se za mě stydíš?" zeptal se zmateně.

,,Ne, Miku já ti to vysvětlím..."

,,Není třeba, Ellie. Asi pro tebe nejsem dost důležitý, když jsi o mně neřekla ani slovo svým kamarádkám," pohlédl mi naposledy do očí a rozběhl se pryč.

Nedokázala jsem se ani pohnout. Tak moc jsem chtěla vyběhnout za ním, ale jako by moje nohy byly přikované k zemi. Kayl vyběhl za Mikem a holky zůstaly. Naprosto jsem to všechno pokazila. Všechno, co jsem doposud měla, jsem právě ztratila. Jak jsem to mohla dopustit?

Podívala jsem se upřímně na holky. ,,Zamilovala jsem se a měla jsem strach, protože vy Mika nemáte rády," vysvětlila jsem, ale nezdálo se, že by to pochopily.

,,On pro tebe není ten pravý. Oba jste úplně jiní a myslely jsme, že to pochopíš. Jenže zatímco jsme si hloupě myslely, že mezi vámi nic není, ty jsi se s ním potajmu scházela a lhala nám!" obvinila mě právem Amy.

,,Jdeme," prohodila Emma a položila dlaň na Amyno rameno. Naposledy mi věnovaly rozčarované pohledy a pak se vrátily do naší chatky, kam jsem se já vrátit nedokázala.

Zradila jsem Mika i své kamarádky. Ztratila jsem každého, koho jsem doposud měla. Byla jsem snad ještě horší člověk než Connor. Myslela jsem jen na své štestí a nepomyslela na následky. Toužila jsem jen po tom, být na chvíli šťastná, jenže mě nenapadlo, že mé štěstí ublíží ostatním.

Connor tady stále byl. Nehnul se z místa, ani se neobtěžoval jít za Amy a snažit se jí utěšit, poněvadž to nebyl jeho styl. ,,Hádám, že to úplně nedopadlo podle tvých představ, že?" neodpustil si svou poznámku. Neměla jsem zapotřebí poslouchat jeho hloupé narážky, proto jsem se vydala pryč.