Do dormu jsme dorazili kolem jedné hodiny ráno. Už jen cesta do postele byla náročná. To byl také důvod, proč si Yoongi lehl na gauč a už tam zůstal. Každý jsme se nakonec nějak dostali do postele. Netrvalo dlouho a usnul jsem.
___________________________
Ráno jsem se vzbudil v osm. Měli jsme jeden den volna, proto jsme nemuseli vstávat v pět ráno. Pomalu jsem vylezl z postele a dopotácel se ke dveřím. Tiše jsem je otevřel, abych nevzbudil ty, kteří ještě spí. Šel jsem rovnou do kuchyně. Tam už Jin připravoval snídani. Jin pro nás byl vždycky jako matka, i když to oslovení neměl rád. Staral se o nás, vařil a když jsme se hádali, vždy nás usmířil. Pozdravil jsem ho a sedl si ke stolu. Snažili jsme se být ticho kvůli Yoongimu, který spal v obýváku. Toho však vzbudil Hoseok.
,,Dobré ráno!" Vykřikl a sedl si vedle mě. Uslyšeli jsme zabručení a v tu chvíli jsme s Jinem věděli, že ho Yoongi zabije. Znenadání se objevil za Hobim a z očí mu šlehaly plameny.
,,Hoseoku to musíš řvát takhle brzo ráno?!" Byl naštvaný. Hobi hlasitě polkl a čekal na nejhorší, ale Jin se pustil mezi ně.
,,Nechte toho a Yoongi ty si sedni, za chvíli bych tě stejně budil na snídani." Jin vždy věděl co říct.
Jinův zbývající čas: 25let, 321 dnů, 14 hodin, 37 minut, 48 sekund.
***
Aloha.
Tak po hodně, hodně dlouhé době tu je nová část. Omlouvám se, že nevyšla dřív, ale nějak jsem se k tomu nemohla dokopat. I love you all my sweethearts.❤❤❤❤
-dadinkaz
