Otevřel jsem oči a posadil se. Rozhlédl jsem se okolo, avšak vše mi přišlo cizí. Ostré světlo mi svítilo do očí. Tak oslňující záři jsem ještě nikdy neviděl. Zvedl jsem se a rozhodl se jít blíž. Když jsem se přiblížil, spatřil jsem postavu a čím více jsem se přibližoval, tím více jsem viděl její obličej. Hned jsem poznal kdo to je.
,,Ahoj zlatíčko." Řekla s úsměvem. Rychle jsem se rozeběhl a pevně ji objal.
,,Mami! Ale jak je tohle vůbec možné? Já zemřel?" Zeptal jsem se překvapeně.
,,Ne, ale jsi na hranici mezi tvým světem a tím mým." Po jejích slovech jsem byl zmatenější než předtím.
,,Pořád nechápu jak to je možné. Jak mohu být takto na hranici?" Odvrátil jsem pohled k zemi a povzdechl si.
,,Mohu ti to ukázat." Řekla a chytla mě za ruku. Nějakým záhadným způsobem jsme se objevili v bílé místností, kterou se ozývalo nepříjemné pípání. Když jsem se ohlédl, zůstal jsem udivebě stát a zírat před sebe.
,,Tak takhle to je." Řekl jsem tiše. Vše najednou dávalo smysl.
,,Vím, že to pro tebe musí být šok, ale chci ti pomoct vrátit se zpět, ovšem nezbývá mnoho času."
,,Kolik?" Po jejích slovech jsem se zhluboka nadechl a zavřel oči. Nikdy nebyl čas, ale teď mi to přišlo nemožné. Už teď jsem ztratil naději v to, že bych se vrátil.
***
Aloha
Tuhle část jsem chtěla vydat už dřív, ale bylo mi špatně, takže jsem většinu času prospala.😞 Odteď se budu znovu snažit vydávat častěji!😄 I love you all my sweethearts! ❤❤❤❤PS: Už jsem překonali 900 reads! Jste úžasní!!!😘❤❤
-dadinkaz
ČTEŠ
He Knows When You Will Die {Vkook}
Fiksi Penggemar,,Říkají, že je to dar. Podle mě to je prokletí"