5.11.2017
Je to hrozné, vidět jak jejich čísla ubíhají. Hlavně Yoongiho a to kvůli tomu. Zase začal kouřit a já s tím nic nemůžu udělat. Jediné co můžu je dívat se a čekat. Nechci to vidět a přitom chci. Nežádal jsem o to, ale i tak jsem za to vděčný. Nejspíš se to stalo mou součástí.
,,Takže si to shrneme. Tae nějak vidí čas, který nám zbývá a až se ten čas vynuluje, umřeme." Uvažoval Namjoon nahlas.
,,Pane chytráku zapomněl jsi na to, že miluje Kookieho!" Ozval se Hoseok. Všechny pohledy padly na Jungkooka, který v rukách svíral onen deník.
,,Věděl jsi o tom?" Zeptal se tiše Jimin. Chlapec pouze pokýval hlavou.
,,Tušil jsem to, ale nikdy mi to neřekl." Vše jsem poslouchal. Až teď jsem si uvědomil, že jsem mu to vlastně neřekl do očí. Napsal jsem to pouze inkoustem na bílé stránky, které neměl nikdo spatřit.
,,Co budeme dělat? Pořád to moc nechápu." Ostatní souhlasně přikývli.
,,Nezbývá nic jiného, než počkat až se probudí." Řekl Jin a ještě víc se zabořil do pohovky. Povzdechl jsem si a ještě chvíli je pozoroval, ale pak mi někdo položil ruku na rameno.
,,Už je čas Tae. Můžeš se vrátit, ale." Promluvila a já se otočil. Bylo mi jasné, že to nebude jen tak. Vždy je nějaké "ale".
***
Aloha
Konečně jsem tuto část dopsala!😂 A jako vždy omlouvám se! Chtěla jsem to napsat dříve, ale měla jsem přespání s dramatickým kroužkem, musím udělat tři rubriky do školního časopisu, snažím se tvořit, moje hlava je zamořená nápady na nové příběhy... Vím, že jsou to spíš výmluvy, ale já se snažím.😂 I love you all my sweethearts and sorry!!😂❤❤❤❤❤❤❤❤
-dadinkaz
