Stál jsem u okna a sledoval jak vcházejí dovnitř. Pohledem jsem zastavil na něm. Měl rudé oči od pláče. Nelíbilo se mi to, nechtěl jsem aby plakal a už vůbec ne kvůli mě. Zastavili se u lůžka na, kterém leželo mé tělo. Je vtipné takhle vidět sám sebe. Byli tu všichni kromě Namjoona. Ten ovšem po chvíli přišel. Všichni na něj pohlédli a čekali na informace.
,,Co říkali doktoři?" Zeptal se první Jin.
,,Moc toho nevědí. Operace probíhala dobře, už jen stačí počkat až se probudí." Povzdechl jsem si. Všichni si oddychli a posadili se na různá místa v místnosti.
,,Stejně mě zajímá jak to věděl." Řekl zamyšleně Hoseok.
,,Co myslíš?"
,,Jak mohl vědět, že se něco stane?" Pokračoval Hobi.
,,To nevím, ale možná by nám něco mohlo pomoct!" Vykřikl Jimin na zvedl se na nohy.
,,O čem to mluvíš?" Zeptal se Yoongi.
,,Jeho deník!" Měl jsem sto chutí na něj zakřičet něco jako "Jimine jestli se toho dotkneš je po tobě", ale věděl jsem, že by mě stejně neslyšel.
,,Tak dobře já, Jimin a Yoongi zkusíme najít ten deník a vy tu zůstaňte." Vykřikl Hoseok a hned vyběhli ven.
,,Musím ještě něco zařídit." S tím odešel i Namjoon.
,,Já půjdu pro něco k pití. Zvládneš to tu sám." Zeptal se Jin. Jungkook přikývl a tak odešel i Jin. Když se zavřeli dveře, Jungkook se otočil a přistoupil k lůžku. Pohladil mě po tváří, avšak jeho dotyk jsem necítil. Poté políbil i mé rty. Tak moc jsem mu chtěl ten polibek oplatit, ale nemohl jsem.
***
Aloha
I love you all my sweethearts do fucking much!!!!❤❤❤❤❤
-dadinkaz
