Ortorno - Pozastaveno

Kapitola 11.

Zdravím, zde přináším další díl. Snad vás dnešní kapitolka nadchne. Komentář či hvězdička potěší a přeji příjemné počtení. ♥

Probral jsem se v posteli, zabalen do deky a nečekaně obmotán obvazy. Posadil jsem se a shledal, že mě nic nebolí. Umřel jsem snad..? Jinak bych jistě cítil bolest. Po tom všem, co se stalo, určitě ano. Ale nic jsem necítil. Opět jsem ulehl a opatrně se otočil na bok. V tu chvíli jsem se ale zarazil a odsunul se až na druhý kraj postele, když jsem si všiml, že v posteli nejsem sám. Ležel tam Leo, a díval se na mě.
Ihned jsem si deku přitáhl k tělu a silně k sobě stiskl víčka, jako bych očekával ránu. A také že ano. Včera byl přece naštvaný. A hodně. Měl bych skončit na dvoře. Říkal to, ne? Nebo jsem si to vše jen představoval? To by vysvětlovalo, proč mě nic nebolí, ale zase ty obvazy...ne, opravdu nevím, co se ksakru stalo. Ve vlasech jsem pocítil dotek a více jsem se přikrčil. "Ne, prosím...už ne." Kuňknu roztřeseně. Nechtěl jsem to znovu. Vše jsem si to pamatoval. Nemohl to být sen. Avšak ruka v mých vlasech zůstávala a místo bolesti to bylo spíše příjemné. Probíral se jemně mými vlasy, ale i tak mi trvalo dlouho, než jsem se relativně uklidnil a oči opět otevřel. Hleděl na mě a já si všiml, že má na obličeji modřinu a trochu pochroumaný nos. Vrazil jsem mu snad jednu? Ne, toho jsem si také nebyl vědom. "Proč jsi byl včera na odchodu? Kam jsi chtěl odejít?" Zeptá se pak a já tiše vydechnu. "Byla...tu sestřička. A Riki. Ale on byl zmlácený a řekl mi, co se u nich doma děje. Že jeho otec chtěl sestřičce ublížit...a on ji chránil. A já si řekly že...že toho chlapa zabiju, aby neubližoval ani sestřičce, ani Rikimu." Vysvětlím pak tiše. Chvíli mlčí a stále mě hladí po vlasech. "Postarám se o to." Přislíbí a já se mu zahledím do očí. Měl bych mu věřit? Nevím. Nevím. Už teď dál sestřičku jemu, ale...ale asi nevěděl, že je ten chlápek takový. Nebo to věděl? Nevím. Opravdu jsem byl zmatený. Nemohl jsem ale dále přemýšlet, protože se ke mně přiblížil a líbl mě na rty. Mírně jsem ucukl, ale on si mě za vlasy přitáhl zpět a polibek prohloubil. Netrvalo dlouho, než jsem se do polibku zapojil. Zvyk? Možná. Líbilo se mi to? ... Možná. Chvíli mě ještě líbal a během toho se přemístil nade mě. Jednou rukou jsem ho objal kolem pasu a lehce ho hladil po boku. Byl rozpálený. Vlastně krásně hřál. Jednou rukou zabloudil pod deku a začal se mě dotýkat, kde jen to šlo. A mně netrvalo dlouho, než se mi tělem začalo rozlévat teplo. Bylo ticho, které rušil jen náš hlasitější, rychlejší dech a dozvuky polibků. Rty se přesouval níže, na krk, klíční kost, poté zuby lehce potrápil bradavky, než se dostal k pupíku a poté až dolů, do mého klína. A poprvé udělal něco, co jsem vždy dělal jen já jemu. Na špičce penisu jsem pocítil nezvykle teplo a z úst se mi vydral šokovaný výdech. Zvedl jsem hlavu, ale kvůli návalu vzrušení jsem byl nucen ji opět tábořit do polštářů. Bože, on...mě opravdu kouřil. Byl jsem v sedmém nebi. Tak takové to je? Chtěl jsem víc. A netrvalo dlouho, než jsem se dočkal. Odtáhl se jen na chvíli, než zase pokračoval a já přitom na zadečku pocítil chladivý dotek. Zasunul do mě dva prsty a začal mě připravovat. Více jsem od sebe roztáhl nohy a nechával se opečovávat. Mohl jsem to snad brát jako...omluvu? Heh, měl zvláštní způsob omlouvání.
"Stačí, já...dlouho to...nevydržím." Vydoluji ze sebe, když cítím, že již jsem blízko. Pokračuje jen chvíli, než toho opravdu nechá a prsty ze mě vytáhne. "Klekni si." Poručí mi a já tak opatrně učiním. Vyšpulil jsem pozadí a čekal, až do mě pronikne, ale to se nestalo. On místo toho přešel přede mě a klekl si, kdy byl jeho klín v úrovni mého obličeje. Tázavě jsem se na něj podíval, ale pak už jsem nic nenamítal a poslušně jej začal kouřit. Prsty mi zabořil do vlasů, ale kupodivu si tempo neurčoval, jen se mi vlasy zlehka probíral. V jednu chvíli mi ze rtů vyklouzl a já k němu zvedl tázavý pohled. V tu chvíli jsem ale na zadečku pocítil dotek a než jsem se nadál, kdosi do mě pronikl. Vytřeštil jsem oči a chvíli ustrnul. Někdo...ve mně byl. Ale Leo byl tady. Zvedl jsem k němu pohled a on mě konejšivě pohladil po vlasech. Pootočil jsem hlavou a všiml si, že za mnou je nějaký vysoký blonďák. Do očí se mi nahrnuly slzy a já se opět zadíval na Lea. "Proč..?" Vydechnu tiše. Nechápal jsem to. Proto se choval tak...mile? Protože chtěl, abych podržel nějakému jinému chlápkovi? Ale Leo mě pohladil po tváři, sklonil se ke mně a líbl mě na rty. "Klid...to je můj bratr." Téměř zavrní a mně se rozšíří oči. Bratr? Vždyť.. "Nebyl mrtvý. Někdo mi lhal." Dodá a palcem mi přejede přes rty. Nechápal jsem to. Opět jsem byl mimo. Než jsem se ale stačil zeptat na dlani věci, co mě zajímaly, ten za mnou...jeho bratr, se zahýbal a poté přirazil. Pootevřel jsem rty a tiše zasténal. Toho využil Leo a než jsem se nadál, opět okupoval má ústa. Jeho bratr začal pravidelně přirážet a já měl tím pádem Lea stále hlouběji. Oči se mi pod tím vším návalem vzrušení protáčely a já se skoro neudržel na končetinách. Na penisu jsem pocítil dotek a tělem mi projel další záchvěv vzrušení. Na záda se mi natiskl horké tělo a na uchu jsem pocítil čísi dech. "Díky za záchranu brášky." Zašeptá a poté se opět narovná. Uchytí mě jednou rukou za bok a začne přirážet rychleji. Druhou mě přitom stále laskal v klíně a já cítil, že dlouho nevydržím. Stejně tak jako Leo. Díky prudšímu stisku vlasů jsem poznal, že už brzy bude, a také že ano. Netrvalo dlouho, než vyvrcholil. Já vyvrcholil chvíli po něm a díky sevření v té křeči jsem pocítil, že i jeho bratr vyvrcholil. Pár přírazy si dopomohl k dokonalému uspokojení a až pak zevně vyklouzl. I Leo mě pustil a já padl na postel. Zhluboka jsem se vydýchaval a krátce zavřel oči. Kdosi mě přetočil na břicho a poté si mě přitiskl do náruče. Oči jsem otevřel a spatřil neznámou tvář, blonďaté vlasy a průzračně modré oči. Jeho bratr. S úsměvem mě pohladil po vlasech a líbl na čelo. "Minule jsem se nepředstavil...jsem Liam. Občas mi říkají Li." Řekne a prsty mu prohrábnu vlasy. Chvíli jsem mu okouzleně hleděl do očí, než jsem pohled sklopil a do tváří se mi nahrnula červeň. Nebyl jsem na tohle zvyklý, ale vůbec. "Sam." Řeknu tiše, i když mé jméno už zná. Pousměje se a pohladí mě po boku. Po chvíli na uchu opět pocítím jeho dech a následně zuby. Zachvěl jsem se a mírně se napjal. Za mnou se ocitl Leo a já na zádech pocítil jeho hruď. Další ruce začaly laskat mé tělo a já skrz pootevřené rty zrychleně dýchal. A pak opět ten hlas.
"Vítej v novém domově, Same."