Rozkol //Dědictví výjimečných - Kniha první// > (probíhá korekce)

Kapitola 3. - Odhalení

Susan

  Do určené učebny přicházím se slzami v očích. Polovina školy na mě kouká jako na něco, co by nemělo exisovat, jako na chybu.

  Když se ve dveřích kabinetu objevuje profesorka Portmanová, rychle si utírám oči a tváře. Na tváři se jí objevuje chápavý výraz, ale naštěstí se v mém aktuálním rozpoložení nijak nešťourá. 

  "Pojď ke mě do kabinetu, tam se budeš cítit lépe." říká s úsměvem, taky bych chtěla mít takovou náladu.

  V té útulně zařízené místnosti se usazuji do křesílka u konferenčního stolu, profesorka si sedá naproti mě a doprostřed stolku pokládá velkou svíčku.

  "Ještě bych se chtěla na něco zeptat." vypadává ze mě najednou.

  "Ptej se."

  "Jak to, že toho tolik víte, myslím o schismě."

  "Ze své vlastní zkušenosti."

  "Vy jste také ...?" zbytek své otázky nechávám vyznít do etheru a dál jen ohromeně civím.

  "Ano, jsem také schisma."

  "A co ovládáte?" v mém hlase je slyšet zvědavost.

  "Rostliny a živočichové. Moje schopnosti nejsou tak nebezpečné jako ty tvoje, ale i tak ti můžu pomoct naučit se svoji sílu ovládat." přikyvuji.

  "Jsi připravená?" 

  "Ano."

  "Tak zruš tu bublinu, kterou jsi aktivovala včera." znovu přikyvuji.

  Když je ochranná bariera v mé mysli pryč, tu prázdnotu, kterou jsem cítila, zaplňuje energie, znovu se cítím úplná a na tváři se mi mimoděk objevuje úsměv.

  "Je to příjemný pocit, viď?"

  "Jo, konečně si zase připadám celá, úplná." 

  "Cítíš tu energii co v tobě proudí?"

  "Ano."

  "Tak se na ní soustřeď. Teď není uzavřená v žádné bublině, volně protéká tvým tělem, ale nesmí se dostat ven pokud ty sama nechceš. Zkus se dotknout knotu té svíčky aniž by se zapálil."

  Opatrně se dotýkám bílého knotu a při tom se soustředím na to, abych držela svou energii na uzdě. Povedlo se, knot hořet nezačal.

  "Výborně, vidím, že si pochopila co jsem po tobě chtěla a ještě se ti povedlo zvládnout to na poprvé. Se zadržováním energie nejspíš problém mít nebudeš. Teď tu svíčku zkus zapálit, možná to vypadá snadně, ale není, musíš odhadnout kolik energie můžeš uvolnit. S útočnou a obranou magií nikdy mít nebudeš, ty potřebuješ cvičit právě tohle, vše je to o sebekontrole a vnímavosti." 

  "Dobře." přikyvuji a znovu se zaměřuji na knot svíčky, opatrně se ho dotýkám a při tom uvolňuji trošku své energie. Místo, aby knot začal hezky hořet, vyšlehne z něj několik centimetrů vysoký plamen a svíčka úplně rozteče během několika sekund.   

  "Nevadí, byl to první pokus, zkus to znovu." vybízí mě profesorka a pokládá na stůl novou svíčku. 

  Zhluboka se nadechuji a zkouším to znovu, ale tentokrát uvolňuji jen nepatrné množství své energie. Na knotu začíná plápolat hezký malinký plamínek a na tváři se mi na moment objevuje spokojený úsměv. 

  Najednou se otvírají dveře a dovnitř vstupuje ředitel Austin.

  "Dobrý den Susan." říká s úsměvem.