Rozkol //Dědictví výjimečných - Kniha první// > (probíhá korekce)

Kapitola 9. - Úkol

Gideon

  Procházel jsem potemnělou chodbou starobylého hradu osvětlenou jen řadou hořících pochodní, na sobě jsem měl černou kápi přehozenou přes hlavu. 

  Nikdy jsem nechápal, proč si můj pán vybral za své sídlo právě toto místo, není tu elektřina ani vodovod a ani přístupová cesta není zrovna pohodlná, jediné pozitivum je, že hrad je dobře skrytý v horách.

  Mé kroky se rozléhaly širokou chodbou, kolem plula tichá ozvěna a vytvářela tak tajuplný nádech. Ruku jsem měl nejistě položenou na rukojeti svého dlouhého meče, který se mu pohupoval u pasu.

  Věděl jsem, že právě já jsem poslem špatných zpráv a obával jsem se toho, co mi můj pán odpoví.

  Došel jsem až na konec chodby a zastavil se před těžkými dřevěnými dveřmi s ozdobným kováním. Když jsem vstoupil dovnitř, oheň v krbu se rozzářil ještě více a plameny divoce zaplály ve vzduchu. Můj pán seděl zády ke dveřím a díval se do plamenů.

  "Nové zprávy Gideone?" řekl, aniž by se na mě podíval.

  "Ano pane, ale nejsou zrovna dobré." odpověděl jsem pevným hlasem.

  "Mluv."

  "Jde o to proroctví, žádal jste, abych vám vše hlásil." řekl jsem a zaváhal.

  "Pokračuj."

  Naprázdno jsem polkl, ale přece jen mluvil dál: "Objevila se dívka zrozená z ohně a ledu."

  "Kdo to je?"

  "Jmenuje se Susan Greenová. Snažili se její existenci ututlat, ale nakonec se tato informace dostala až k našemu zdroji v Paulo Marines."

  "Dobře, vezmi si několik mužů, odjeďte do Paulo Marines a najděte ji."

  "Ano pane," odpověděl jsem a obrátil se k odchodu.

  "A Gideone..." ozval se ještě můj pán, když se jsem chystal vyjít ze dveří.

  "Ano?" ohlédl jsem se přes rameno a setkal se s temnýma ledově chladnýma očima svého pána.

  "Přiveď ji živou."

  "Jste si jistý?"

  "Jsem si víc než jistý, chci ji vidět živou."

  "Samozřejmě."

  Moc dobře jsem věděl co přijde až Susan Greenovou přivedou, bude mít podepsaný rozsudek smrti hned, jak se ocitne za branami hradu. Vždy mi vadilo jak můj pán zacházel s výjimečnými lidmi, podle mě by se o takové měli starat a rozvíjet jejich schopnosti ne je bezhlavě likvidovat, ale byl jsem vychován tak, aby vždy poslechl toho, pro koho pracuji. Jenže Susan je dívka z legendy a jejímu naplnění se nedá zabránit ať budu dělat co chci.

  Když jsem došel až na nádvoří, odněkud ze shora se snesl malý drak a usadil se mi na rameni.

  Zamířil jsem rovnou do jedněch dveří, které vedli do místnosti, kde se shromažďovala většina mých druhů. Vybral jsem si několik nejdůvěryhodnějších z nich a sdělil jim, že mají úkol v Paulo Marines, ale že chci, aby několik dní počkali na hradě a vyrazili za ním později.

  Pokud mám hledat dívku z legend, chci ji hledat sám. Zabíjení nevinných už musí skončit a skončí jedině naplněním proroctví, takže jestli mu nemůžu zabránit, musím udělat vše pro to, aby se naplnilo co nejdříve a s co nejmenšími ztrátami.

  Za necelou půlhodinu už jsem na hřbetě svého vysokého grošáka opouštěl brány hradu a vyjížděl vstříc hlubokému lesu a vysokým horám na cestě do Paulo Marines, abych našel Susan Greenovou, dívku zrozenou z ohně a ledu.

.....

Ahoj, ahoj!!! :)

Tradá!!! Tuto kapitolu jsem se rozhodla publikovat s tou předchozí a to proto, že je krátká, hodně krátká, ale doufám, že se obě líbí. Opět jsme se dozvěděli nějaké nové věci a to ne jen o možném osudu našich postav, ale i o jejich osobnosti.

V minulé kapitole se nám Alex ukázal v trochu jiném světle, ale stejně tak i Colin nebo Susan.

A co Gideon? Nějaké teorie o tom kdo by to mohl být, nebo jak se nám ještě více zamotá do děje?

Asi už ukončím tohle vykecávání...

Nevím kdy stihnu napsat další kapitolu, zrovna na tu nemám žádnou inspiraci, ale ty další přibližně vím jak by měli vypadat.

Tak hlasujte, komentujete a mějte se krásně.

Vaše Káje :)