Svedená

6.

Vasey

,,Tak v kolik?" pokusila se mě vytrhnout ze zamyšlení podruhé. Raina se mračila, a jakmile se jí pohlédla do očí, rozesmála se.

,,Co jsi tak mimo?" nechápala a zvědavě si mne sjížděla pohledem. ,,Nejsem mimo. Co třeba hned po škole? Pak musím jít domů" navrhla jsem.

,,Ale slíbila jsem, že se půjdu podívat na výběr nových roztleskávaček..." posmutněla a už naši schůzku nejspíš měla v plánu zrušit, když v tom se jí cosi blýsklo v očích.

,,Můžeš jít se mnou!" vypískla nadšeně. ,,No dobře,.." pokrčila jsem nad tím rameny. Sice na třpytkách, krátkých sukýnkách a zpocených klučičích dresech nic nevidím, ale mohla být legrace pozorovat malé prvačky se snažíc něco dokázat.

,,Super! Pak zajdem na kafe a můžeš si jít zas domů. Myslím že pro dnešek budeš mít trávení času ve společnosti odbyto" zazubila se a já do ní naštvaně drkla.

,,Hej!" obořila jsem se na ni. ,,No co!" zasmála se a já pak taky, protože to znělo více než absurdně...

---

,,A kdo tě sem vlastně pozval?" zajímala jsem se, když jsme vcházely do haly dveřmi nad tribunou. 

,,Kapitánka.." pronesla nevinně a následně jsme se usadily na lavičky. 

,,A kdo že je kapitánka?" ušklíbla jsem se maličko posměšně, jelikož tento sport mi byl více než cizí, natož abych věděla, kdo je nynější vedoucí těch třasoprdelek.

,,To si děláš legraci, že to nevíš?!" vypískla dotčeně a já jen zakroutila hlavou na znak, že opravdu ne.

,,Už od prváku Kathryn Nemec" kývla k podlahovce pod námi, kde se začínaly rozcvičovat mladé dívky ve věku kolem patnácti.

Za stolem seděly dvě další dívky, nijak je nevnímaly. Třetí místo vedle nich bylo volné.

Když jsem se rozhlédla kolem, na lavičkách vysoko nad tělocvičnou seděli ještě další, spíš kluci. Nebylo se čemu divit. Jinak tady nebyla téměř ani noha.

,,Tak dívky! Začneme!" rozezněl se najednou okolím dost známý hlas a mne ztuhla veškerá krev v žilách. 

Vysoká blondýnka v minikraťáscích a mikinou, nesoucí nápis "Captain Nemec" se objevila z ničeho nic ze vchodu pro rozhodčí. ,,Laskavě dejte prostor a postupně vás budu vyvolávat. Předvedete nám svou maximálně pěti minutovou ukázku a zase odstoupíte. Je vám to jasné?" prohlásí další dívka, která seděla u stolu, spolu s Kathryn a třetí. 

,,Jane Hellion" oslovila první z nich. Ta si nervózně nastoupila před porotu a po pokynutí jedné z nich se okolím rozléhala hlasitá hudba.

Dívku, která se snažila dostat ze sebe co nejvíc jsem skoro nevnímala. Jen jsem pozorovala blondýnku za stolem a každý její pohyb. 

Postupně se před námi ukázalo hned několik mladých dívek. Být v týmu roztleskávaček byla dost velká pocta, přímo splněný sen pro každou zde. Vstupenka do slávy a popularity naší školy.

,,Na co tak zíráš?" drkla do mě Raina a já se málem leknutím sesypala z tribuny. ,,C-co? Na nic" odbyla jsem jí jen.

,,Ta poslední byla dobrá.. a ta brunetka s červeným melírem taky nebyla k zahození" navrhla modrovláska vedle mne a já jen přikývla. ,,Jo jo.." odsouhlasila jsem jí, naštěstí pro mne se v tom dále nevrtala.

Po chvíli, kdy se roztleskávačky rozhodovaly, koho zvolí svou novou členkou, se Kathryn postavila. 

,,Milé dámy.. Již každým rokem je tradicí vybírání nových přírůstků do naší skupiny. Samozřejmě to není zadarmo a nejlehčí..." začala s proslovem a já naslouchala každému jejímu slovu.

,,Kdykoliv se nám nebude váš přístup pozdávat dostatečný, můžeme vás ihned nahradit.." pokračovala dál a bylo vidět, jak se najednou všechny z nich úplně vyděsily.

,,Proto jsme se rozhodly vybrat tři z vás.. Dvě, které se k nám připojí hned při příštím úvodním tréninku a další, která bude pouze vše pozorovat a připravená kdykoliv nastoupit" osvětlila situaci.

Všechny se probodaly vražednými pohledy a mne to přišlo více než směšně, dokonce jsme se s Rainou ani jedna neubránily slabému uchechtnutí.

,,Takže jsme se shodly.." přebrala si od jedné ze svých dvou kolegyň papír se dvěma jmény a následně pohlédla zpátky na prvačky. 

,,Kelly Peterson a Chelsea Terelas se k nám připojí jako nové roztleskáčky a.. Elyon Brown jako náhradnice. Děkuji všem, které se účastnily!" zatleskala a následně se všechny tři dívky objaly radostí. 

V tu chvíli se Kathryn otočila a naše pohledy se chvilkově střetly. Nechápala jsem proč, ale všechny svaly v mém těle najednou měly svůj rozum a já si nedovolila ani mrknout, abych náš kontakt přerušila.

,,Vasey? Tak jdeš?" podivila se Raina nechápavě. ,,Vasey!" strčila do mě a já skoro spadla z lavičky. 

,,Jo jo, už jdu" odkašlala jsem si jako by nic a následovala ji k východu...

---

,,Horkou čokoládu se šlehačkou, prosím" objednala jsem si já a Raina si vzala latté. Seděly jsme v nejoblíbenější studentské kavárně ve městě. Black Kittie, nesla název.

,,Ještě sis nenašla zálibu v kofeinu?" nechápala dívka s modrými krátkými vlasy. Já jen zakroutila hlavou na zápornou odpověď. Vždy jsem kafe nenáviděla, ani nevím proč.

,,Hele.. co to s tebou bylo?" zajímala se najednou zvědavě a já si ji nechápavě prohlédla.

,,Jako kdy?"

,,Neříkej, že nevíš!" zamračila se a snažila se to ze mě dostat sebevíc. ,,Hleděla jsi na ty tři roztleskávačky jako já nevím na co" ušklíbla se.

,,Ehm.." zadrhla jsem se a netušila co dál povídat. ,,No?" lpěla a já si jed smutně oddychla.

,,Víš, u tebe tehdy.. Říká ti něco dvojka Jackson a Peter?" optala jsem se a ona se zděsila.

,,Nee.. neviděla jsem je přijít a ani jsem je nezvala.. Neříkej že.." třeštila na mě ty svoje modré kukadla jako netopýr.

,,Naštěstí ne, ale nechybělo moc.. Vlítla tam ona.. Kathryn" dostala jsem ze sebe a že to bylo fakt dost těžké.

,,Kathryn.. jako ta Kathryn?!" vyhrkla a jakmile jsem jí to potvrdila, třeštila oči o to víc. Kdyby měla už svou kávu, tak se jí asi zadusí.

,,Tak to mazec je.." dodala nakonec. ,,Nedivím se, že jsi odtamtud tak vypadla, promiň" oddychla si smutně.

,,Nic se neděje" usmála jsem se na ni. ,,A odkdy se vlastně znáte?" optala jsem se zvědavě...