Svedená

8.

Vasey

,,Cože? Proč ona?!" vyjekla jsem dost nabroušeně vůči mé spolužačce. Sara se jen smutně zatvářila.

,,Vždyť to dělám každý rok já, tak proč se mi do toho plete?" odfrkla jsem si.

,,Přihlásila se a tak vás dal dohromady. No a ty jsi nebyla ve škole, takže to udělala ona a dohodila tam své lidi" pokrčila nad tím rameny.

Každoročně jsem organizovala chemickou olympiádu pro mladší ročníky. Hodlala jsem příští rok završit tento předmět maturitní zkouškou a organizace tohoto byly plusové body.

Měla jsem vše už pečlivě rozplánované a domluvené lidi na oba dva dny. A slečna z vedlejší třídy jménem Anne Crash se prostě rozhodla, že bude zase strkat nos kam nemá.

,,Ja ji zabiju.." zavrčela jsem. Nikdo nechápal co se to děje, jak to, že měli jít a najednou nemůžou. Veškerý program byl překopaný a bylo tam tolik serepetiček a zbytečností, které by se fakt mohly vynechat.

,,Hele uklidni se, tohle je prostě její styl. Běž za profesorem jistě se postaví na tvou stranu" přikývla. Souhlasila jsem s ní a tak přesně to udělala.

Sara mne doprovázela a asi po pěti minutách bylo hotovo. Bohužel pro mne to nevyšlo dle mých přestav, vše jsme měly na půl. 

,,Ona má obstarat lidi a dodat mi seznam. Vy slečno Vasey zase vše okolo jako program, otázky a další.." osvětloval situaci vysoký tmavovlasý muž s bradkou a vlaštovčím hnízdem na hlavě.

Říkávali jsme mu encyklopedie, nebyla věc, kterou by neznal. Celé hodiny nás poučoval a vyprávěl snad o každém tématu, které vás může napadnout. Od chemických vzorců, přes přírodu a její ničení lidmi až, dovolím si říci, po sex.

,,Ano jistě.. Děkuji" odsouhlasila jsem a tak se nuceně vydala do třídy. Rozhodla jsem se tedy splnit svou část tak, jak bylo mne dáno a drahé Anne jen oznámila to, že má na starost jen lidi a organizaci dle mého programu.

,,Fajn.." sykla a namyšleně si odkráčela chodbou ke svým vrstevníkům. ,,Kráva.." ulevila jsem si ale stále ve mne vřel neuvěřitelný vztek.

Nehodlala jsem tam jen tak stát a koukat do blba. Raději jsem se prostě odebrala ven na čerstvý vzduch, který jsem v tu chvíli opravdu potřebovala.

Vyšla jsem zadním vchodem na nádvoří kousek od jídelny. ,,Takovou pitku jsem už dlouho nepotkala" vyřkla jsem dost nahlas s myšlenkou, že to slyším jen já.

Zhluboka jsem se nadechla a očekávala příjemný chladný vzduch, ale místo toho přišel jen cigaretový kouř. Nečekala jsem to a tak jsem se dala do dost hlasitého a hlubokého kašle.

,,Sakra.." zanadávala jsem si pro sebe. 

,,Tebe bych tady nečekala.." ozvalo se za mými zády a já strnula na místě.

Jen jsem se k ní překvapeně až vyděšeně podívala a sjela si ji svýma modrýma kukadlama. Zastavila jsem se u jejích a nenacházela slov.

,,Nevypadáš jako někdo, kdo by kouřil.." podotkla Nemec. Stála tam opřená o stěnu za rohem s cigaretou mezi prsty. Tu si přiložila k ústům a popotáhla. Kouř volně nechala stoupat do vzduchu, až se v tom vyžívala.

,,Ne to opravdu ne.. Já.. potřebovala jsem na čerstvý vzduch" dostala jsem ze sebe akorát a ona se ušklíbla.

,,Tak to špatný východ krásko. Ale je pravda, že u haly K je víc kuřáků, tady téměř nikdo" zamyslela se Kathryn nahlas spíše pro sebe. Takové informace mi unikají, nezajímám se o kuřácká doupata na škole. Počkat, oslovila mě krásko?

,,No.." popotáhla si naposledy, odhodila nedopalek na zem a následně zadupla. ,,Tak si užij čerstvý vzduch" přiblížila se ke mne a poté pohlédla hluboce do očí. 

Následně se kolem mě protáhla a zmizela. Nechápavě jsem hleděla na zavřené dveře a promítala si znovu to, co mi všechno řekla.

Po nějaké době jsem si uvědomila, že nejen jsem tady v papučích ale i to, že je dávno hodina. V mžiku jsem zaplula zpátky dovnitř zešedlé budovy a o to rychleji do třídy...

---

,,Cože? To jsi neřekla!" vyjekla mi do telefonu modrovlasá dívka.

,,Jako co? Že jsem je přistihla při vášnivém sexu nebo to, že bude dnes ta záhadná žena u nás dnes na večeři?" ušklíbla jsem se sama pro sebe.

Ležela jsem na posteli a byla sama doma a tak jsem se nebála mluvit zcela otevřeně. 

,,Ani jedno!" obořila se na mne. ,,A co Kathryn?" vypadlo z ní najednou.

,,C-co? Co s ní má být?" vyhrkla jsem okamžitě a vymrštila se do sedu hledíc upřeně před sebe.

,,Mluvila jsi s ní?" optala se velmi zvědavě s takovým docela zajímavým tónem v hlase, až troufalým a provokativním.

,,Neříkala jsi náhodou, že bych se do její společnosti nehodila?" podotkla jsem, aniž bych jí odpověděla.

,,To ti ale jak tě znám nezabrání v tom to zkoušet.." pokračovala.

,,Já? Proč bych to měla zkoušet? Nemůže mi nabídnout nic, co bych ocenila" zasmála jsem se, ale pak jsem se nad významem vlastních slov zamyslela. Kráska...

,,No jo, to tvrdíš ty..." odvětila a já v tu chvíli slyšela klapnutí dveří. 

,,Hele Raino, musím končit. Už jsou tady.." vyšvihla jsem se na nohy a vyšla na chodbu. Následně jsem se přehla přes okraj zábradlí a vykoukla. Ano, byli to oni.

,,Fajn, dej vědět, jak to dopadlo" pobídla mne napínavě. ,,Jo oki, měj se" típla jsem to a strčila telefon do kapsy. Následně jsem sešla schody. Na sobě jsem měla svou oblíbenou a snad jedinou sukni po kolena s knoflíky a bílé triko. Alespoň trochu slušně, řekla jsem si...

,,Vítejte!" ....