Svedená

30.

Vasey

Kathryn následující ráno hned po snídani musela odejít. Slíbila mi, že se pro mě zítra odpoledne zastaví a určitě mi zavolá. 

Já měla necelé dva dny na to, abych se sbalila a připravila na dvoutýdenní výlet. Nebo spíš nejdelší dovolenou mého života.

S balením jsem začala sotva odpoledne, jelikož jsem stále nemohla uvěřit tomu, že jedu do Evropy s Kathryn. S dívkou, kterou miluji a získala si mě tak, jako ještě nikdo.

Popíjela jsem teplé kakao a prohlížela si z postele svou skříň. Měla jsem v plánu ještě zítra dokoupit teplé oblečení. Na horách jsem nebyla dva roky a tak mi chyběla i zimní bunda.

Strašně moc jsem se těšila. Celý večer jsem protančila na své oblíbené písničky a stále nemohla věřit tomu, že se to děje. 

Během několika týdnů se mi život obrátil vzhůru nohama. Nikdy jsem nevěřila, že to jde, zamilovat se. Ne tak rychle, za takových podmínek a do takové osoby, jež je zcela mimo můj dosah. 

Kdyby mi někdo před měsícem oznámil, co všechno se v mém životě změní, vysměji se mu. Zapomněla jsem na smutek a začala jsem milovat. Ona vyplnila tu prázdnotu uvnitř mne. 

Celou noc jsme provolaly. Ještě vyřizovala maličkosti ohledně naší cesty, včetně slečny na uklízení k nám domů. 

Domluvila jsem si, že se chci vracet den před mým tátou. Tohle se zatím dozvědět nemusí, byl by to pro něj nejspíš šok. A navíc, zastřelil by mě za to, že jsem to tu nechala jen tak, když jsem měla být doma v jeho nepřítomnosti.

,,Neuvěříš jak moc se těším" řekla jsem snad už po páté a ona se smála. Bylo úžasné slýchat její smích. Rozplývala jsem se.

,,To já také krásko" odvětila mile. 

,,Už budu muset jít. Lindsey dělá něco v kuchyni a vzhledem k jejím schopnostem bych ji měla zkontrolovat" uchechtla se.

,,Řekla ta, co ani neumí zdobit košíčky" vyplázla jsem jazyk spíš pro sebe.

,,Hej!" propadly jsme obě dvě nekončícímu smíchu.

,,Ale dobře lásko, teď už opravdu půjdu. Napíšu ti zítra" oznámila mi.

,,Dobře, pa. Miluji tě" dodala jsem k rozloučení.

,,Já tebe!" odvětila a zavěsila. 

Padla jsem okouzlená do postele a usmívala se. Zavřela jsem oči a utápěla se v krásném hřejivém pocitu štěstí...

---

Asi do půlnoci jsem nemohla usnout. Převalovala jsem se a má hlava byla plná myšlenek na zítřek. 

Když už mě konečně únava přemohla, vzbudila jsem se se zděšením o půl čtvrté ráno. Vánoce! Dárky! 

,,Sakra!" křikla jsem do svého pokoje a už jen věděla, že spát nebudu. Nebo alespoň do té doby, než vymyslím, copak Kathryn koupím. 

Nad čajem jsem v obýváku do asi šesti přemítala, avšak zcela marně. Nemohla jsem, nesměla jsem jet s prázdnou. Platila celý zájezd a já bych jí nic nedala? Nemyslitelné!

Neznaly jsme se tak dlouho a tak jsem toho o ní moc nevěděla. S tím, že nemá s penězi problém, mi to nijak zvlášť neulehčovala. 

Muselo to být výstižné, něco, co jí potěší, co užije a bude se jí líbit. Ale jak jsem chtěla sebevíc, nic mě nenapadalo. 

Pochodovala jsem po svém pokoji a snažila se vzpomenout, co má v tom jejím. Vybavily se mi jedině zářivé růžové laky na nehty, které nosívala téměř pořád. 

V osm jsem se rozhodla se zkulturnit a vyrazit do města na nákupy. Prošla jsem snad každý dárkový obchod a nic. 

Vybrala jsem si úžasné bílé rukavice a světle modrou bundu. Vše ostatní jsem měla a tak už mi zbýval jen a pouze dárek pro mou milovanou.

Nakonec jsem skončila v drogerii a rozhodla se alespoň najít nějaké šíleně zářivé růžové laky na nehty. Chtěla jsem abych měla alespoň něco, přesto mě sužovaly nepříjemné pocity.

Procházela jsem uličky po uličce, až jsem došla k voňavkám. Zkoušela jsem několik z nich. Skončila jsem u posledních pár. 

V tom mě jedna z nich trkla tak moc a připomínala mi vůni, kterou jsem velmi dobře znala. Její vůni.

Neváhala jsem a vzala ji. I tak už jsem neměla na nic dalšího čas. Blížila se druhá hodina a o půl čtvrté by mě měla Kath s Lindsey vyzvedávat. 

Byla jsem alespoň částečně spokojená a tak jsem pelášila domů si rychle zabalit zbytek svých věcí. 

----

,,Klid lásko, nezmatkuj" smála se vesele blondýnka v černých legínách a volném triku. Měla jsem podobně vymyšlené pohodlné oblečení na několika hodinový let. 

,,Jsi tady strašně brzo!" ztěžovala jsem si jí, mezitím, co ona se usadila na posteli a pozorovala mě.

Běhala jsem z pokoje do koupelny pak zase dolů do kuchyně a dávala do kufru věci, co jsem prostě nesměla zapomenout, do kabelky zase věci do letadla.

,,Máme ještě čas, ano?" chytla mě za dlaň uprostřed běhu a tak zarazila mé kroky vpřed. Přitáhla si mě k sobě pro dlouhý polibek. 

Usadila jsem se na ní a líbala. Ležela v mých peřinách a nebýt hlasu v přízemí, už bychom asi skončily zase nahé. 

,,Jdete?" znovu Lindsey. ,,Hned!" křikla Kate jen a tak jsem vše jen zkontrolovala a modlila se, abych nic nezapomněla.

Cesta na letiště trvala přibližně půl hodiny. Ze Seattlu bychom měly přibližně odlétat v pět a ve Vídni přistávat za dvanáct a půl hodiny. 

,,Tak já už pojedu, mám své plány. Zvládnete to?" doprovodila nás Lindsey do vstupní haly. 

,,Jasně, díky moc za odvoz" objala ji Kathryn.

,,Užijte si to" zazubila se Linds a už mizela pryč. Stihly jsme jí jen krátce zamávat a už jí nebylo. 

,,Ještě půl hodiny než nás pustí do letadla, nechceš skočit na kafe?" kývla ke kavárně v rohu nekonečně velké místnosti s tabulemi a nespočetným množstvím lidí.

,,Proč by ne?" usmála jsem se a tak jsme se i s kufry vydaly společně pryč z davu. Naše společné zimní prázdniny mohly začít...