22.

4K 208 5
                                    

Vasey

,,No a včera, teoreticky dneska jsem se už jen potulovala po Tokiu. Přivezla jsem si to růžové kimono!" zajásala a vyskočila na nohy. Zmizela ve vedlejší místnosti.

Všude okolo se ještě povalovaly věci a rozbalený kufr. Stůl měla zavalený sešity, šminkami a dalšími mne už docela neznámými věcmi.

Měla jsem vlastně poprvé chvilku se tady trochu porozhlédnout. Velké okno s parapetem, obloženým nejrůznějšími květinami. Většinou to byly orchideje. 

V rohu místnosti ležel na dřevěné podlaze chlupatý koberec žluté barvy a zářivě oranžový sedací pytel. Pracovní docela obyčejný stůl stál v druhém rohu místnosti vedle dveří. 

Zdi měla oběšené nejrůznějšími obrázky, pár lidí jsem poznávala z oslavy, které jsem se zúčastnila.

Nevynechala bych samozřejmě obrovskou šatní skříň ve sněhově bílé barvě, polepené citáty v na růžovém pozadí s černým písmem. Na ní měla pověšené ramínko s úborem roztleskávačky.

A konečně obrovská postel s nebesy, která byla tak třikrát větší než ta má. Na mě možná až moc měkká. Vše okolo doslova sršelo jejím stylem a vdechovala jsem do plic onu typickou vůni.

Vše působilo tak jednoduše a přitom tak krásně. Všechno mi to k ní sedělo, nebo tedy k jejímu já, které jsem znala já a dalších pár vyvolených. K té, kterou jsem znala ve škole, moc ne. Což bylo velmi zvláštní a chápala jsem, proč si sem nikoho nezve.

,,Koukej!" vyskočila ze dveří v růžovém kimonu, které jasně upoutávalo pozornost na její nádhernou postavu, včetně jejích předností. Byla jsem z ní úplně hotová, přestože mi už posílala fotku.

,,Moc ti to sluší" vydechla jsem omámeně a ona se zasmála. Následně skočila za mnou do postele a dlouze až vášnivě mě políbila.

Usadila se na mne a já cítila, jak mi její blonďaté pramínky vlasů padají do tváře. Svými dlaněmi jsem ji něžně hladila po zádech. Hedvábné kimono bylo velmi příjemné na dotyk, přesto jsem najednou v tu chvíli chtěla víc.

Ulehla jsem a ona se skláněla nade mnou. Z letmých vášnivých polibků se stávaly dravé a toužebné. 

Nevnímala jsem nic jiného, než ji. Její lagunově modré očka, pozorujíc mne. Její smích, smějící se mým ne nijak vtipným poznámkám. Její hlas, říkajíc mé jméno. Její doteky, zkoumajíc mé tělo. Její rty, líbajíc má ústa i krk. 

Byla jsem jí zcela oddaná, nemohla jsem si představit už ani jediný den bez ní. Skočila jsem do tohoto po hlavě a už jsem se nehodlala nikdy vynořit. Vše kolem mne najednou bylo tak růžové.

Role se prohodily a já si ji otočila pod sebe. Nenápadně jsem se dobývala pod její  hedvábné kimono. To ji donutilo se zasmát mne do polibků.

Nakonec jsem neodolala a pod jejím svolením z ní, samozřejmě opatrně aniž bych měla drahou látku poničit, sundala prakticky co jediné, než měla.

Letmými pohledy jsem zkoumala její krásné tělo. Úzké boky, drobná ramena, bříško. Když jsem se svými prsty dotýkala jejích boků, lehce zavzdychala. 

V tu chvíli jsem se zadrhla. ,,Není.. Lindsey.. ještě v domě?" dostala jsem ze sebe jen zděšeně a pohlédla ke dveřím, jako by za nimi měla stát. Nehodlala bych zažít to, že by nám zde někdo vtrhnul. 

,,Ne klid.. Ona stejně všechno ví" uklidnila mě a posadila se. ,,Cožeco?" vyhrkla jsem a vytřeštila oči. Mé nepozornosti využila a vyprostila se z mého sevření.

Nezahálela, nebyla tak jemná, jako jsem byla já. To, že byla z nás dvou dominantnější, bylo dost zřetelné. Strhala ze mě jak triko tak džíny a ty skončily někde na hromadě jejího oblečení z Japonska. 

Následně mi chytila dlaně nad hlavou a já se nemohla ani hnout. Nevěřila bych, že je tak silná. Absolutně jsem netušila, co dělat.

,,Hej.." ušklíbla jsem se nakonec, polonahá pod Kathryn. 

,,Copak princezno?" věnovala mi troufalý výraz. ,,Jsem trénovaná, nemáš šanci" zazubila se a já si vzpomněla, jak Raina zmínila, že provádí jakési jiu jitsu. 

,,Nebezpečná?" popichovala jsem ji, jelikož jediné, nač jsem se zmohla, byly slova. Však se mi jakýmsi způsobem líbilo, když mě měla ve své moci. Byla jsem z ní úplně mimo.

,,Někdy ti to ukážu" šeptla svůdným hlasem. ,,Ale dneska to budou maličko jiný pohyby.." dodala a než jsem stihla zareagovat, už byla znovu přilepená ne mých rtech a mé ruce byly opět volné...

SvedenáKde žijí příběhy. Začni objevovat