Svedená

14.

Vasey

Zbytek večera už jsem se nijak neskrývala a splynula s okolím. Bavila jsem se, pila a tancovala. Smála jsem se vtipům, které se marně snažil dát dohromady opilý Thomas.

,,Hele, co to vůbec piju? Je to vážně dobré" prohodila jsem najednou, jakmile jsem do sebe hodila několikátou skleničku. 

,,No to by mělo. Bolgheri. Jedna láhev stojí okolo pěti tisíc" odpověděla tak nevinně Kathryn a já na ni vytřeštila oči.

,,No sakra, já se snad ocitla v nějakém cizím vesmíru, kde se za deset minut propije můj roční plat z letní brigády?" dala jsem se do smíchu a Melanie spolu se mnou. 

,,Měla jsem podobnou reakci" připojila se ke mě. 

,,Ale ne. Otec sponzoruje jednu z firem, která Bolgheri distribuuje. Takže každý rok jich hned několik láhví dostane darem" osvětlila Katy. 

V tom se místností rozezněla docela pěkná písnička a Kate mě popadla za ruku. ,,Ta je moje oblíbená!" a než jsem se stihla nadát, už mě táhla mezi ostatní na pomyslný parket.

Chytila mne okolo krku a já chvilku netušila co dělat, nikdy jsem s dívkou netančila. Nakonec jsem jí položila dlaně na boky a tak jsme se ladně pohybovaly ani nevím jak. 

Musela jsem si přiznat, že se mi to více než líbilo. Nevím, jestli to bylo tím, že už jsem byla docela pod vlivem, ale ve srovnání tance s klukem se mi toto zamlouvalo více. 

Za jeden večer jsem tuto dívku poznala snad jako nikdy nikoho. A to mi Raina povídala cosi o tom, že bych se nehodila do její společnosti. A nakonec je to právě ona, co se sem nehodí.

Mohlo být někdy okolo dvou ráno. Většina už byla podnapilých a nebo spali. A já nebyla unavená.

Z ničeho nic zvedla Kathryn pohled k mým očím a já se v nich začala utápět. Neříkala vůbec nic, jen jsem si mohla všimnout, jak se ke mne postupně přibližuje. 

Nereagovala jsem. Nebyla jsem dost střízlivá na to, abych si vůbec uvědomovala, co se právě stane. 

Nějakou chvíli váhala, avšak já se nebránila. Ani netuším proč. Po chvilce však i tu milimetrovou mezeru mezi námi prolomila a její rty se lehce dotýkaly těch mých. 

Proletěl mnou nepopsatelný pocit, který mne vystřelil vysoko do nebes. Je to dlouho, co jsem někoho políbila, avšak tomuto se to rovnat nemohlo ani v nejmenším.

Po chvilce se odtáhla a zvědavě mne pozorovala. Zřejmě čekala na mou reakci a už působila tak, že to vzdá. Avšak já si ji prudce přitáhla zpátky k sobě. 

Zcela jsem ztratila pojem o čase a prostoru. Minulosti nebo přítomnosti. Budoucnost jsem si najednou však nedokázala představit bez pocitu, který jsem právě nyní prožívala...

----

Vzbudily mne nepříjemné sluneční paprsky na mých očních víčkách. Podrážděně jsem zamručela a otevřela oči. 

Ležela jsem v posteli s velmi příjemnou sametovou dekou přes sebe. Mne neznámá místnost sladěná do červené a bílé působila povědomě a přesto tak neznámě. 

Nějakou chvíli mi trvalo vybavit si, kde vlastně jsem. Když v tom jsem pocítila čísi přítomnost za mými zády. Celá jsem ztuhla.

Opatrně jsem se otočila a můj pohled spočinul na klidně spící dívce s blonďatými vlasy. V tu chvíli se mi vrátily veškeré vzpomínky na včerejší večer a dnešní brzké ráno.

Neznámé prostředí, příjemná společnost, zábava, smích a drahý alkohol. Nakonec se mi vybavily i další minuty, kde převládal tanec a její rty s mými. Bylo to tak mlhavé, jako snad ani ne skutečné. Jako by se mi to snad jen zdálo a já se právě probudila.

Pohlédla jsem na hodiny, ležící na nočním stolku. Bylo něco málo po desáté dopoledne. Všude bylo ticho a tak jsem se rozhodla odejít.

Nevím, co to do mne vjelo, ale doslova jsem se vyplížila z postele ke stolu, kde jsem našla svou koženou bundu a následně i ven z pokoje.

I zde bylo naprosté ticho a klid. Maličko jsem se ztrácela, ale nakonec jsem našla schody a nějakým zázrakem se ocitla v hlavní aule, odkud to bylo už jen pár kroků k východu.

,,Už odcházíš?" ozvalo se najednou za mými zády a já sebou leknutím trhla. Otočila jsem se a pohlédla do očí známé osobě. 

,,Lindsey.. Ano už musím jít" snažila jsem se působit klidně, avšak moc mi to nešlo. 

,,Odvezla bych tě, ale nejsem tak nějak stoprocentně střízlivá" ušklíbla se sestra dívky, se kterou jsem spala dnes v jedné posteli a já s ní. 

,,To je v pohodě, projdu se nebo nasednu na autobus" pokývla jsem hlavou. 

,,Tak se měj a doufám, že se zase brzo uvidíme!" mávla na mě a zmizla kdesi v přízemí. Já už nečekala ani minutu a vypařila se dřív, než jsem mohla potkat kohokoliv dalšího...