Marionette (Larry Stylinson)

Marionette

Harry

Zaklepu na mohutné dveře kanceláře a znuděně se opřu o jejich rám.

"Dále, pane Stylesi, už vás očekávám."

Vezmu za kliku a vkročim dovnitř. Zrak mi padne na obrovský stůl, za kterým sedí pán přitěle, okolo čtyřicítky.

Za tím vším se nachází prosklena zeď a pár rostlin.

"Prosím posadte se." řekne a ukáže na židli před stolem.

Byl jsem tu už tolikrát, že jsem to přestal počítat. Ano, ze začatku jsem to počítal, málo kdo ma totiž, tu čest setkat se s ředitelem Modestu osobně. Pokud vím, kluci se sním setkali jen jednou, když jsme poprvé podepisovali smlouvu, zato já s Louisem jsem tu byli nespočetněkrát. Dneska si tu, ale pozval jenom mě.

"Tak, co to je tentokrát ?" Řekl jsem otráveně.

"Mužů si tipnout ? hmm....je to kvůli Larrymu, kluk jeden nevychovaný." Řeknu s falešným úsměvem.

"Ano, je to kvůli Larrymu."

"Mužů se zeptat, co jsme udělali tentokrát? Vždyť už kvůli vám nejsme skoro ani kamoši, natož pár."

"No právě." řekne a já na nej hodím nechápavy pohled. "Lidé si toho začínají všímat. Vidí, že mezi členy kapely není něco v pořádku. Myslíte si, že jsou ty fanynky tak hloupé a nepoznají, že se spolu bavite jen, protože musíte a jsem spolu jen z donuceni." Odcizili jsme se. Začali si lézt na nervy. Neni se čemu divit, když s nimi travite 95% svého času. Ze začátku jsme byli opravdu dobří kamoši. No, časy se mění.

"Myslím si, že všem těm vlhkým 13tkam je to jedno. Hlavně že vydáme další album, které bude stát za hovno, protože to napíše banda idiotů a budeme ho natáčet unaveni a s odporem, protože ty sračky se už vážně zpívat nedají. Vždyť je to pořád to samém, texty jsou sračky a hudba se od Up all night nezměnila. Ty malé kravky si to stejně koupi. A proto tady jsme žejo, abychom mohli vydělávat prachy. Jsme jen hloupé zasrane bankomaty pro modest. Ze, kterých vytriskate co nejvíc dokud to jde a je vám jedno, že je to zničí. Není to tak ?" řeknu a zapalim si cigaretu. Na řediteli jde vidět jak potlačuje hněv. Přesto však hovoří klidně.

"Tak zaprvé. Ty vlhké třináctileté kravky jsou vaše fanynky, bez kterých byste byli v totální prdeli."

"Tam už jsme." Skočim mu do řeči. A zasměju se.

"Za druhé nepřerušujte mě. Za třetí buďte rádi, že jste vůbec dostali takovouhle šanci. Tisíce lidí by pro tohle vraždili."

"Ale za jakou cenu."

"Prestante mě laskavě přerušovat."

"Nebo co ? Vyhodite mě ? Haha.... Moc dobře víte, že celou skupinu víceméně tahnu já. A taky jsem to já, kdo má nejvíce fanynek. Vyrazite mě a máte po penězích. A navíc, kdyby stačilo, abych vás přerusoval a vy byste mě vyhodil, nedělal bych nic jiného. Kdybych doprdele mohl z té zkurvene skupiny vypadnout. Už bych to davno udělal."

"Ale nemůžete. A tím se dostáváme k dalšímu bodu. Jak jistě víte. Eleanor skončila smlouva a ona ji prodloužit nechce a popravdě to nechceme ani my. Potřebujeme nějakou změnu, protože ztracíme fanynky. Musíme na sebe opět upozornit. A myslím, že rozchod Louise a Eleanor upoutá pozornost fanynek, které vás přestávají sledovat. No, zároveň nemůžete vy ani Louis zůstat zároveň bez přítelkyně. A jelikož Louis svůj vztah prave ukončil....Víte na kom je řada..." Přestane mluvit a čeká až mi dojdou jeho slova. Došlo mi to hned jak řekl, že Eleanor skončila smlouva. Teď jen počítám do deseti, abych se uklidnil a nevyjel po něm.

"Já žadnou holku nechci." Víceméně mě uklidnilo další popotahnuti z cigarety.

"Tady nejde co chcete a co ne, člověk by řekl, že vám to po 4 letech dojde." řekl a usmál se. Nebo se mi spíš vysmíval. Jelikož se nedočkaval mé další odpovědi, pokračoval.

"Jakou byste chtěl ?"

"Vy mi dávate vybrat ? Jak šlechetné." odseknu ironicky.

"Dobře, jak chce vybereme za vás, ale pak si nestěžujte."

"Dobře, dobře, tak z čeho můžu vybírat ?" Má pravdu. Raději si vyberu, než aby mi přidělili nějakou krávu jako byla Eleanor. Chudak Louis.

"Pro začátek mi řekněte, jak by měla vypadat."

"Hezky. Nechcu žádnou šeredu. Ale zase nějakou vadu mít může. Třeba malé kozy, aby se neřeklo, že jsem povrchní." Ikdyž povrchní jsem." No taky musí mít dlouhé vlásy. Blond. Nejlíp kudrnate. Musí mít malý vzrůst a nesmí být obtloustla. Naopak klidně může být vychrtla. Ale přirozeně, nechcu bulemičku nebo anorektičku. Z těch je mi nanic. A pokud to bude nějaka kráva, taky ji nechcu. Dřív než podepíše smlouvu, chci s ní mluvit."

"Nezdá se vám, že jste trochu náročný Stylesi." řekne pobaveně. Je sice pravda, že mé požadavky jsou poněkud vyšší, no sám mi dál vybrát.

"Ma být slavná nebo ne ?"

Chvíli uvazuju, opět popotahnu z cigarety a pak odpovím. " Ne, chci nějakou obyčejnou."

"To mi stačí můžete jít."

"Za jak dlouho se mám těšit na svoji princeznu." Pronesl jsem otráveně a tipnu cigaretu.

"Do dvou týdnů vám dám pár návrhů."

Už jsem se zvedal ze židle, ale on mě ještě zadržel.

"Jo a ještě něco. Nikomu o tom neříkejte."

"Nebojte se. Žadna fanynka se o tom ode mě nedozví."

"Ani od nikoho jiného."

"Za to se vám, bohužel zaručit nemůžu."

"Ne, ani od nikoho jiného. Vy to totiž neřeknete Nikomu. Ani klukům ze skupiny. Nikomu. Bude o tom vědět jen pár nejvyšše zaměstnych v Modestu a samozřejmě ty a ona. Nesmí se to dozvědět nikdo jiný. Nemůžeme riskovat, že někomu z kluků v opilosti něco vyklouzne, jako se to stávalo s Eleanor."

V tom momentě mi preběhl mráz po zádech. Znervozněl jsem.

"Ani Louisovi ?" Zeptal jsem se s naději v hlase, ikdyž jsem znal předem odpověď.

"Ne, nikomu."

Rychle jsem odešel z místnosti a ucítil jak mě v očích pálí slzy. Nesmím brečet. Už ne, už jsem se pro Louise nabrečel dost. Byl jsem naštvaný. Budu mu ubližovat, vím to. Zničí ho to. Zničí to i mě. Teda pokud už zničeni nejsme.