Když už jsem od tebe odcházel, dohonil si mně...chytl si mně za paži a zastavil si i se mnou...nevěděl co jsem měl dělat...všechny ty pocity a myšlenky...
,,Jsi v pohodě?" zeptal ses... Já jenom opatrně přikývl...
Zasmál se...,,Nevěřím ti, nejsi v pohodě..."
Oči se mi začali plnit slzami...hodně...
Už jsem viděl rozmazaně a nemínil zamrkat, aby slzy zmizely, protože by to stejně nepomohlo...
***
Takže je tady nová kapitola, doufám že se vám příběh líbí a děkuji za hlasy, kteří mi ostatní dáváte a určitě v tom pokračujte, budu ráda a nezapomeňte napsat názor do komentářů. Děkuji moc :3
ČTEŠ
To už není hra
Historia CortaVíte jaké to je? Být nenávidět za to co jste? Být každý den nazýván buzna? Když nemůžete říct někomu jak moc ho milujete? Stydět se za to co jste? Nemáte nikoho komu můžete věřit? Bolest...A to jehorší...schovávat to všechno za úsměvem.... Tohle je...
