Je to divné...že tady teď semnou mluvíš. Že tady semnou sedíš... koukáš se na mě a mě to znervózňuje... proto se koukám do země.
Byl si tak milý... nechápal jsem co se děje... jestli to jenom děláš... nebo si semnou hraješ...jak to mám chápat?
ČTEŠ
To už není hra
Short StoryVíte jaké to je? Být nenávidět za to co jste? Být každý den nazýván buzna? Když nemůžete říct někomu jak moc ho milujete? Stydět se za to co jste? Nemáte nikoho komu můžete věřit? Bolest...A to jehorší...schovávat to všechno za úsměvem.... Tohle je...
