Najednou jsem ucítil jak si vedle mě někdo sedá...
Sluchátka jsem vyndal z uší a podíval se na osobu...
To není možné...si to ty....
Rychle jsem sklopil zrak na své boty a dělal že nic...
Zasmál ses...
Ach...
***
Zdravím, další kapitoly jsou tu, děkuju vám za podporu a těšte se na další... teď se bude dít něco nečekaného :*
ČTEŠ
To už není hra
Short StoryVíte jaké to je? Být nenávidět za to co jste? Být každý den nazýván buzna? Když nemůžete říct někomu jak moc ho milujete? Stydět se za to co jste? Nemáte nikoho komu můžete věřit? Bolest...A to jehorší...schovávat to všechno za úsměvem.... Tohle je...
