Když jsem došel domů, zeptal si se mně na věc, kterou jsem od tebe vůbec nečekal.
,,Ty jsi gay?" vypustil si ze sebe. ,,Neboj, nikomu to neřeknu. Tak jsi?"
Nevěděl jsem co mám říct...pravdu, nebo lhát...
Vzpomněl jsem si na otce...jak říkal, že se nemám stydět za to co jsem.
Přikývl jsem. Když jsem se konečně rozhodl, tak jsem se na tebe podíval. Přímo do očí. Oči, které tak miluji stejně jako tebe. Barvu měli olivovou s trochou hnědé. Tou barvou se hodili k tvým krásným vlasům v barvě tmavě hnědé až černé. Cítil jak jsem se červenal. Ty ses jenom usmál a odešel si.
Byl jsem trochu šťastný, když jsem s tebou mluvil. Trochu mně to posunulo dál...
ČTEŠ
To už není hra
Cerita PendekVíte jaké to je? Být nenávidět za to co jste? Být každý den nazýván buzna? Když nemůžete říct někomu jak moc ho milujete? Stydět se za to co jste? Nemáte nikoho komu můžete věřit? Bolest...A to jehorší...schovávat to všechno za úsměvem.... Tohle je...
