Kapitola 13. (Kylo Ren)

965 48 12
                                    

Celou cestu jsem přemýšlel nad tím, jestli se dokážu změnit.
Rád bych věřil tomu, že ano, ale ať udělám cokoli stejně všechny sklamu. Jako vždycky.
Věta "Jsi jenom dítě..dítě s maskou" co mi řekl Snoke mi pořád zněla v hlavě.

Když čas na displeji ukazoval poslední 2 minuty do cíle, uviděl jsem malý měsíc a nedaleko ne o moc větší planetu.
Už teď jsem ale viděl, že skrz štíty se bez kódu nedostanu.

Zpomalil jsem a blížil se k planetě, najednou jsem ucítil záchvěv síly a škubnul sebou. Rychle jsem se rozhlížel kolem sebe, ale viděl jen dalších pár lodí, které přilétaly k planetě.
Proud síly zmizel stejně rychle jako přišel. Pevně jsem se chytil sedadla a prudce vydechl. Cítil jsem se, jakoby mnou projel nůž.
Zmateně jsem přemýšlel o tom, co se stalo, že jsem si ani nevšiml, že jsem se dostal před štíty planety, nedaleko od brány.
Z vysílače v mé lodi se ozval ženský hlas.
"Dobrý den. Předložte prosím svůj kód."
Chvíli mi nedocházelo, o čem to mluví, ale pak jsem se vzpamatoval.
"Žádný nemám."
"Přejete si tedy zažádat o kód?"
"Ano."
"Řekněte mi prosím své jméno. Podle něho si o vás zjistíme potřebné informace. Pokud budete schválen, zašleme vám kód."
Každé její slovo mě víc a víc zužovalo. Schválí, aby na jejich planetu přiletěl Kylo Ren? V tuhle chvíli mi moje šance na přežití přišla nulová.
Jedinou naději jsem teď viděl ve dvou slovech, i když mi dělalo problém je vyslovit. Zkousl jsem si ret.
"Slyšíme se?" ozvalo se.
Neměl jsem jinou možnost, než ta slova říct.
"Ben Solo."
"Akce bude trvat pár minut."
Ben Solo. Moc lidí nevědělo, že Kylo Ren byl Ben Solo. Doufal jsem, že to neví ani tady. Vlastně by nemuseli ani vědět, jak Kylo Ren vypadá, ale nepochyboval jsem o tom, že o mně slyšeli.
Nezbývalo mi než věřit, že to neví.
Pořád jsem přemýšlel, co měla znamenat ta síla. Nebyl to jen malý záchvěv, byl to obrovský proud, který mnou projel jako dýka. Cítil jsem ho ve všech částech mě.

Už to trvalo asi 15 minut a nikdo se neozýval. Přemýšlel jsem, jestli zjistili kdo jsem a chystají proti mně útok, nebo to jen trvá.
Po dalších dvou minutách se ozval hlas.
"Vaši rodiče opravdu byli Han Solo a Leia Organa?" zeptala se vzrušeně.
Polkl jsem.
"Ano."
"Zasíláme vám kód."
Podíval jsem se na vysílač a na displej, na kterém se objevil kód.
Když jsem konečně uvěřil, že mám povolený vstup, zařadil jsem se do řady k bráně.

"Kód schválen, přistávací plocha číslo 6."
Zatáhl jsem za páku a letěl k ploše, kde jsem měl přistát.
Na planetě bylo hodně stromů a přírody, což už se na moc planetách nevidělo.

Přistál jsem na plošině a ještě chvíli seděl v lodi, pak jsem se rozhodl vyjít ven.
Vešel jsem do výtahu a zmáčkl "přízemí."
Když výtah zastavil, rozléhala se přede mnou docela velká hala. Rozhlédl jsem se kolem.
Pak jsem se rozhodl zajít za droidem, co stál u dalšího vchodu.
"Znáš Mistra Světla?"
Naklonil hlavu.
"Mistr Světla. Jedi. Říká se, že umí ovládat sílu."
Při slově Jedi se mi stáhl žaludek. Co by tady dělal Jedi?
Kývl jsem.
"Kde ho najdu?"
"To nevím pane. Nepřísluší mi to vědět."
Podíval jsem se na něj a pozvedl ruku.
"Teď mi řekneš, kde najdu Mistra Světla."
"Teď vám řeknu, kde najdete mistra Světla. Říká se, že žije v Severním lese. Ve skalním městě."
Povolil jsem ruku a bez dalších řečí vyšel z budovy.

TEMNÁ (Reylo)Kde žijí příběhy. Začni objevovat