Maybe...

Chapter two

,,Emily vstávej, máme před sebou velký den" skočila mi do postele Emma jedno srpnové ráno. Ano dneska je to interview. Docela se tam i těším, hlavně na ten film a jsem dost zvědavá i na herce. Prý tam má ještě být Dylan O'brien, Kaya Scodelario a Ki hong lee.

,,Vždyť je ten film až v šest večer" převalila jsem se na druhou stranu a přitáhla si peřinu přes hlavu. ,,To bych věděla i bez tebe. Už jsem to domluvila s mamkou takže ti dá na dnešek volno. Musíme zajet do obchoďáku zajet na nákupy" ,,Jo tak dobře už vstávám". Nějakým zázračným způsobem jsem se vyhrabala z postele a šla se připravit. Vzala jsem si na bílé tričko, světle modré roztrhané ryfle a doplnila to dlouhým zlatým řetízkem. ,,Dobré ráno" pozdravila jsem všechny kteří byli dole v kuchyni. Což byla paní Cooperová, Molly, Emma a Joyce- kuchařka. Paní tak okolo čtyřiceti let. Věčně v dobré náladě. ,,Emily" oslovila mě paní Cooperová ,,Kevin vás tam odveze, jakmile budete s nákupem hotoví zavolejte mu on pro vás přijede. To stejné platí i pro večer" ,,Dobře" usmála jsem se a pustila se do snídaně, která ležela přede mnou na stole.

,,O půl páté přijde kadeřnice, která nám udělá jak vlasy ta i make-up" informovala mě Emma když jsme po úmorném nakupování seděli ve starbucksu. ,,Ty to teda prožíváš" zasmála jsem se. ,,Nejdřív nákupy a teď kadeřnice" dodala jsem ,,Hele to, že se potkáš s tak slavnými osobnostmi se ti nestává každej den" ,,No to je fakt".

Už jsme seděli v autě a vezli se na před premiéru druhého dílu Labyrintu. Já jsem měla na sobě normální jeany, bílé tričko s puntíky a přes to přehozený světle růžový cardigan. Vlasy jsem měla lehce nakulmované a make-up mi slečna Doris udělala jen takový lehký a nevýrazný. Přesně tak jak jsem to měla ráda. Emma na sobě měla pruhovanou bílo-černou sukni a bílou košili. ,,Tak co těšíš se na film?" zeptala jsem se jí když jsme vystupovali z auta. ,,Jo samozřejmě, že se těším ale taky se trochu bojím" ,,A čeho prosím tě" usmála jsem se a nazdvihla obočí. ,,Já nevím, prostě co když to interview nějak podělám" ,,A jak bys ho mohla podělat. Přijdeš za Thomasem, vyfotíš se s ním řekneš mu ,,o Thomasi splnil se mi sen, vždycky jsem chtěla potkat někoho tak úžasného jako jsi ty". Pak se ti podlomí kolena on tě chytne a jelikož jsi tak strašně přitažlivá políbí tě přímo na rty. A nakonec budete mít dvě děti ty se budou jmenovat Lily a Christopher. Budete žít šťastně až na věky" ano citovala jsem její tajný deník. ,,Emily! Jak tohle sakra víš, že jsem si to někdy dávno psala" začervenala zuřivostí. ,,Měla jsi ho položený v obýváku na stole, a četlo se v něm ták dobře" myslím, že měla na mále aby mi jednu nenatáhla.

Musím říct, že film byl opravdu dokonalý. I když se mi jednička líbila o malinko víc tohle nezklamalo. ,,Tak co, připravená na setkání s tvým crushem" ,,Jo až moc" ,,Neboj to zvládneš" ujistila jsem ji. ,,Už jsme skoro na řadě" šeptla jsem jí ,,Já vím" odpověděla mi rychle ,,Mám ti podkopnout nohy" ,,Emily" šeptla zuřivě. ,,Už mlčim" dodala jsem. Jak jsem si všimla nejspíš jsme byli poslední.
,,Ahoj jsem Thomas" představil se mladý urostlý muž v černém obleku. Emma zřejmě nebyla schopná mluvit tak jsem mluvila za ni. ,,Ahoj já jsme Emily a tohle je-" ,,Jsme Emma" dodala rychle, nejspíš se probrala z nějaké omamné látky, kterou Thomas nejspíš ze sebe vypouštěl jelikož co jsem se dívala tak všechny holky nebyly schopné mluvit, když ho uviděli, teda až na mě. ,,Můžu se s tebou vyfotit" zeptala se ,,Jasně" odpověděl, podíval se na mě a usmál se. ,,Počkejte jenom si vytáhnu mobil" první jsem vyfotila Emm s Thomasem a potom jsem si já sama s ním dala selfíčko. To proto abych se potom měla čím chlubit na instagramu a ve škole. ,,Můžu tě obejmout" zeptala se s radostí v hlase Emma. ,,Nevidím důvod proč ne" všimla jsem si na něm, že už byl nejspíš po tom všem unavený ale i přes to se choval stále jako džentlmen. ,,Emily ty se s Thomasem nechceš obejmout" zeptala se mě Emma. ,,Ne to je dobrý" udělal jsem úsměv od ucha k uchu. Pak už jsme si s ním jen tak povídali. ,,Tak jo, je čas jít" oznámil nějaký securiťák po deseti minutách. ,,Tak jo Emm jdeme. Ahoj Thomasi ráda jsem tě potkala" řekla jsem spěšně zatím co jsme s nesnesitelnýma jehlama scházela dolů ze schůdků. Jenže to bych nebyla já kdybych nějak nespadla nebo prostě nehodila držku. Povedlo se mi zakopnou a padala jsem na záda, už jsem se připravovala na tvrdý pád jenže místo toho mě chytly dvě pevné paže. ,,Jsi v pořádku" zeptal se vyděšeně Thomas, který šel přímo zamnou. Ovšem nyní se už skláněl nade mnou. Emma nelhala když říkala, že má krásně oříškové oči. Opravdu, měl je doslova oříškově hnědé, topila jsem se v jeho očích a on se nejspíš topil v těch mích anebo se sám sebe v duchu ptal co za magora mu to hledí do očí. Asi po pěti vteřinách jsem si uvědomila, že bych se měla postavit. ,,Ano jsem děkuji, že jsi mě chytil" ,,To je v pořádku" řekl podrbal se na zátylku. ,,Ehem" ozval se nám za zády securiťák. ,,Jo, jo už jdeme" odpověděla jsem rychle. Ještě naposledy jsem se podívala na Thomase a pak už se s Emmou vydala k našemu autu. Nakonec jsme si ještě udělali fotku s Kayou a Dylanem. Když jsme potom později večer už ležela v posteli, přemýšlela jsem, že je vlastně docela škoda, že si na mě už nejspíš zítra ani nebude pamatovat a, že už ho nejspíš nikdy v životě neuvidím. Myslela jsem si o něm, že si o sobě bude strašně myslet a já nevím co ale pravda byla opakem. Byl milý, kamarádský a taky zachraňoval lidem záda před pádem na tvrdou zem.