,,Po dlouhé době naši reportéři dnes na nádraží Kings cross zahlédli a pro vás natočili světově proslulého britského herce Thomase-Brodiho Sangstera. Kterého můžete znát například z nového snímku Labyrint: Zkoušky ohněm nebo Láska nebeská již z roku 2004. Ovšem nebyl sám. Společnost mu dělala tato kráska" uviděla jsem v televizi naši fotku, teda pardon fotky, první když jdeme po nástupišti a druhou když jsem skoro hodila držku ve vlaku, aneb jak do Tomma narazil ten chlápek.
,,Jsou jen přátelé nebo se můžeme těšit na fotky zamilovaného páru na Thomasově twitteru? Tyto otázky jsou zatím nezodpovězeny, ale nebojte se my to tak nenecháme!"
I když ji Thomas vypnul, stála jsem se do ní dívala.
Oba dva jsme ještě dobré dvě minuty mlčeli. No jo co na to taky chcete říkat. Myslím, že u Thomase to bylo zcela běžné být v televizi ale u mě...Si nejsem zcela vědoma toho, že je normální být v televizi.
,,Takhle nějak to dopadá když se mnou někam jdeš" odhodlal se nakonec promluvit Thomas.
,,Jako tak nějak mi došlo, že to bude asi trochu něco jiného jít s tebou než kdybych šla sama"
,,Když jsem jel před čtyřma rokama pro moji sestru na letiště, když přiletěla z Amsterdamu, stačilo to abych ji objal, dal pusu na tvář a hned toho byly plné media"
,,To si děláš srandu" rozesmála jsem se.
,,Ne, v televizi říkali něco podobného. Respektivě už mě s ní začali dávat dohromady"
Teď už jsme se váleli smíchy oba.
Uslyšela jsem z kuchyně můj mobil a šla se podívat kdo mi TEĎ v 22:35 volá.
,,Ano Ann"pověděla jsem do telefonu.
,,Nechceš mi jen tak náhodou něco říct" odpověděla mi místo pozdravu trochu nakvašeně.
,,Ne proč. Neřekla jsem ti snad něco?" bylo mi jasné o co jí jde.
,,Nechceš mi třeba říct copak jsi dělala dneska přes den nebo u koho bydlíš" cože vylekala jsem se u koho bydlím doufám, že to televize ještě nezjistila.
,,Ann jak víš to u koho bydlím?"
,,Nebrala jsi mi mobil, tak jsem volala tvojí mamce a ta mi to všechno" zdůraznila slovo všechno ,,řekla"
,,Nechceš si popovídat jinak než přes telefon?"
,,Dobře za deset mnut na rohu Oxford street" ani se neptala, rovnou to naplánovala.
,,Počkej to jako teď?" vylekala, že bych měla jít teď na Oxford street.
,,Ne za měsíc" vyjela na mě. Musela být asi hodně naštvaná, ale vždyť se toho zas tolik nestalo nebo jo?
,,Dobře, dobře budu tam" povzdechla jsem si a zavěsila.
Když jsem přišla zpátky do obýváku, Thomas si četl nějaký štos papírů. Rozhodla jsem se ho nerušit, jelikož bych se vsadila, že to má do divadla, kde je většinu svého času-teda pokud nenatáčí někde nějaký film. Jak mi to sám řekl.
Nazula jsem si svoje černé pumy a otevřela dveře.
,,Ty někam jdeš?" ozvalo se z kuchyně.
,,Jo jen kamarádka něco potřebuje, omylem jsem jí vzala učebnici a ona má v pondělí zkoušku tak jí to musím zanést" ať se jednou propadnu do pekla. Ale přece jsem mu nemohla říct, že jdeme řešit více méně jeho.
,,Ok" odpověděl jednoslovně.
Vyšla jsem z venkovních dveří. Ovšem tam mě čekalo nemilé překvapení.
***
Okok vím, že je kapitolka trochu kratší ale tohle se mi zdálo jako super způsob zakončit část. Jinak bych vám strašně moc chtěla poděkovat za super ohlasy k tomuto příběhu a 100 přečtení za pět kapitol. Lidi vy jste fakt neuvěřitelní. Ještě děkuji za milé komentáře, snažím se odpovídat. Ještě něco chtěli by jste v příběhu i nějaký ten texting?? Napišteee
Do této kapitoly bych chtěla označit Luciaska299 která mimochodem píše Teen wolf story takže pokud máte rádi Teen wolf tak jako já nezapomeňte zanechat hvězdičku. <3
Pak bych ještě chtěla označit druhou taktéž super slečnu ___newt___ která píše too fan fikci with Thomas a je naprosto božííííí. Takže co z toho plyne ano, okamžitě přečíst. <3
Tak jo to by bylo pro dnešek asi všechno, užívejte života.
Papa Mia <3
ČTEŠ
Maybe...
Fanfiction,,Možná" řekla jsem a pokrčila rameny. ,,Přece nepůjdeš se svetrem politím od kafe po celém Londýně a pak vlakem dokud nepřijedeš domů. Zmrzneš" odpověděl mi na to. ,,Možná. Neznáš mě, jsem schopná to přesně takhle udělat" ,,Nehodlám aby jsi zmrzla...
