Pohřeb. To nejhorší, co se může stát. Pronesla jsem svou řeč a sedla si zpátky na své místo. Byl tu celý náš rod. Já, Ann, táta, babička, děda, teta, strejda, sestřenice a bratranci. Měla jsem na sobě obyčejné černé šaty. Rakev se začala pomalu spouštět dolů. Všichni jsme na ní položili květiny a začali pomalu odcházet. Nakonec jsem se otočila a zašeptala "Pomstím tě matko. Sbohem." Poslední slza mi stekla po tváři a já si nasedla do auta. Už nikdy ji neuvidím. Ale přísahám, pomstím tě.
****************************
A zase škola. Vsadím se, že se to už prořeklo. Hold Beacon Hills je malé město. Udělala jsem si hygienu a oblékla si bílo-černou kostkovanou košili nechala rozepnutou, šedé tílko, černé upnuté rifle, tenisky a na vlasy dala čelenku. Čočky nosíme každodenně, takže je zbytečné si je sundávat. Rychle jsem vypila krev a rozběhla se ke škole.
Hned jak jsem vstoupila, všichni utichli a dívali se na mě lítostivými pohledy. Sklopila jsem hlavu a sedla si do svojí lavice.------------------------------------
Přehrabovala jsem se v něčem, co vypadalo jako jídlo. Ann zase nešla do školy. Psychicky se složila. Celý večer brečela a ani žádnou krev neměla. Musí se trochu vzpamatovat jinak začne slábnout. Táta si vzaltaky volno v práci a snaží se jí pomoct . Najednou jsem zaregistrovala pohyb vedle mě. Vzhlédla jsem a spatřila Kiru. Na druhé straně Lýdii a naproti mě Scotta, Stilese a Maliu. Kira mi položila ruku na rameno. "Je mi to líto." Pronesla a ostatní přikývli. "Musel to pro tebe být hrozný šok." Řekl Scott smutně. Nezajímalo mě jejich "To je mi líto" , ale nechtěla jsem na ně být zlá. "To je v pořádku. Ale už musím jít." Řekla jsem a odešla z jídelny, jak nejrychleji to šlo.
Konečně! Po sto letech jsem konečně přidala další kapitolu. Omlouvám se, že je tak krátká, ale zmenšila se mi fantazie. Doufám, že to nevadí. Už se budu snažit vydávat pravidelně.
Vaše BlackWolf3289
ČTEŠ
Rudá růže...Teen wolf [POZASTAVENO]
FanficRudá růže. Přezdívka Rose, upíří dívky. Její přezdívka byla vytvořena kvůli jejím rudým vlasům. Není však obyčejná. Je středem bolesti. Prožila toho tolik, že ji už nic nemůže překvapit. Její minulost je bolestná a smutná. Proč zrovna ona? Ona je zv...