30. Překvapení 1/3

482 59 17
                                    

Hi! Máme tu první část z posledního dílu! :)) Doufám že se vám bude líbit. Sice je tak trochu o ničem ale i tak :) Jak jsem psala už v informacích tak tento týden můžete čekat ještě dva díly :)

Přeji pěkné počtení! <3

Díval se na mě s nevěřícím pohledem. Cítil jsem, jak se Louisovi třese ruka. Asi jsem ho měl na to připravit, ale mělo to být překvapení. Jen teď uvažuji, jestli dobré nebo špatné. Z mého přemýšlení mě vytrhl zvuk hlasitého smíchu. Můj taťka se směje tomu, že jsem gay? Co je na tom vtipného? Měl bych být ráda že nevyšiluje ale nějak mě to zneklidňuje. „Harry je konec prázdnin věděl jsem, že zase uděláš nějaký ten vtípek“ řekl a poplácal mě se smíchem po rameni. Aha tak o to tu jde. On mi nevěří.  Vlastně se mu ani nedivím, nikdy jsem nedal najevo, že mám jinou orientaci než ostatní muži. Sklopil jsem pohled k zemi a nadechl se. Můžu to tak nechat a počkat ale řekl jsem si, že tohle už skončí. Znovu jsem se nadechl a vyklopil to ze sebe: „To není vtip. Jsme spolu asi od půlky prázdnin. Od toho co jsme jeli za Niallem na chatu. Ale pravda je, že do Louise jsem zamilovaný už od druhého dne co tady byl.“ Řekl jsem a otočil se směrem k Louisovi, který semnou i hned navázal oční kontakt. V jeho očích byl vidět strach a důvěra ke mně. Věří mi. Věří, že jsem udělal správně a že jsem to tak chtěl. A to jsem zatraceně rád. „Vždyť to ani nejde nemilovat toto malé roztomilé a nádherné stvoření. Je úžasný.“ Vydechl jsem a dlouze ho políbil. Pak jsem si skousl ret a usmál se na Louise. Ten mi úsměv oplatil. Pak jsem se znovu podíval na otce a ten střídal pohledy ze mě na Louise. „Harolde Edwarde Stylesi to myslíš vážně?!“ řekl otec ráznějším hlasem. Aha tak to moc snadno neprojde. Ale ať si udělá co bude chtít já se svého Louise nevzdám. „Ano“ řekl jsem a probodl otce pohledem on se jen ušklíbl kývl hlavou a odešel. Co? Jako fakt? Konečně jsem našel někoho, s kým chci strávit zbytek svého života. Někoho s kým jsem konečně šťastný a můj vlastní otec jen kývne a odejde? Od toho co zemřela máma tak se změnil. Sklopil jsem pohled protože  jsem měl oči od slz. Nezvládám to. Asi je toho na mě víc než jsem čekal. Najednou jsem ucítil dvě silné paže které se omotali kolem mých boků. Podíval jsem se na Louiho se zdrceným výrazem a zabořil si obličej do jeho vypracované hrudi. „Hazz“ šeptal mi do ucha a dával mi malé pusinky do vlasů. „Kluci jsem na vás hrdá“ ozval se hlas který patřil Jane. Oba jsme se na ni nechápavě podívali a ona se usmála. „Šlo to na vás vidět. Jen jsem si myslela, že blázním. Jste spolu krásní a neboj se Harry s tvým taťkou promluvím“ řekla a pohladila mě po zádech. „Jsem ráda, že si Louis našel někoho, jako jsi ty.“ Řekla a odešla. Zase jsem zabořil hlavu do Louiho hrudi ale najednou jsem ucítil něco na mé noze. Trhnul jsem sebou a podíval se směrem dolů. Byla to malá Charlie, která objímala mojí nohu. Je roztomilá. „Ty jsi Louisova kluk?“ zeptala se a já jsem se zasmál. „Louisův.“ Opravil jsem jí a vzal si ji do náruče. „Ano jsem Louiho kluk“ řekl jsem a ona se zamyslela. „Tak to je roztomilý“ řekla a usmála se. Louis se na ni s úměvem díval a třpytili se mu oči. Už se těším, až si jednou adoptujeme dítě. Položil jsem Charlie a podíval jsem se na hodinky. Jsou 4hodiny. „Loui potřebuju ještě něco zařídit.“ Řekl jsem a odtáhnul se od něho. „Jo a mohl bych tě o něco poprosit?“ zeptal jsem se Louise a ten kývnul na souhlas. „V pět běž ven před dům. Ale nikam nechoď“ řekl jsem a dal mu pusu. Pak jsem se jen usmál a odešel.

Dojel jsem před hotel a zaparkoval motorku na parkoviště. Pak jsem vešel dovnitř. Je to tu opravdu krásné. V hale byli čtyři velké kožené bílé sedačky a bylo tady i dost zrcadel a obrazů. Zeď byla bílo modrá. Působilo to tady na mě velmi dobře. Tak aby ne když je to 5 hvězdičkový hotel. Přišel jsem k paní recepční a řekl jí, že tady mám zamluvený pokoj číslo 69. Podala mi klíčky a já jsem už mířil do již zmiňovaného pokoje. Výtahem jsem vyjel až do horního patra. Asi to nebyl moc dobrý nápad objednat si úplně horní pokoj, protože nás večer budou slyšet asi až dole v recepci. Při téhle myšlence jsem se pousmál. Opatrně jsem otočil klíčkem a vešel do pokoje. Bylo to tu vážně krásné. Vše jsem si prohlížel s otevřenou pusou. „Wau“ vydechl jsem a porozhlížel jsem se po pokoji. Velká bílá postel před kterou stál menší dřevěný stolek se židlemi. Strop byl naprosto úžasný a ten výhled o tom ani nemluvím. Také tady byla vířivka, nad kterou jsem se okamžitě pousmál. Koupelna a záchod tu byli samozřejmě také ale tolik jsem to neřešil. Dá se tady dělat tolik věcí a to se mi zatraceně líbí. Zavolal jsem do recepce, aby sem v 8 hodin večer přivezli stolek se šampaňským a ledem a taky nemůžou chybět jahody se šlehačkou. Pak jsem zavolal do obchodu s růžemi a objednal jsem celkem asi 100 růží. Když mi je přivezli tak jsem je poházel okolo postele. Pak i na postel a pár jsem hodil do vířivky. Když jsem byl se vším spokojený tak jsem ještě zajel do obchodu a koupil několik svíček. Bude to magický večer. Sice mi to dalo trochu práce, než jsem to nějakým způsobem dopravil do hotelu. Recepční se na mě dívala jako na blázna. Když jsem výtahem vyjel do horního patra tak jsem vytáhl klíčky a odemkl náš pokoj. Pak jsem vzal svíčky a začal je rozmísťovat po pokoji. Několik jsem jich dal na okraj vířivky a pak i na stolek před postelí. Dal jsem je snad všude po pokoji. Jestli se to tady zapálí tak se asi poseru. Když už všechno bylo jak má být tak jsem se podíval na hodinky. Už je 6. To my to trvalo dvě hodiny? Asi jo. Ale to je jenom dobře. Rozhodl jsem se, že bych si mohl koupit sako. Chci ještě, než přijdeme s Louim sem ho vzít na večeři.

Prosím pište komenty ať vím jaký na to máte názor a jestli se vám to pořád líbí! :)

Těším se na vás u dalšího dílu! :**

Larry StylinsonWhere stories live. Discover now