„Dobré ráno." Pozdraví mě sestřička, která mi donese snídani a zářivě se na mě usměje.
„Dobré." Přikývnu. Snídani položí na noční stolek vedle postele a odejde.
„Lucinooooooooooo..." Zakřičí někdo z chodby a podle hlasu poznám, že to je Ema.
„Čus." Pozdravím brunetku, když přijde do mého pokoje. Zrovna piju džus, protože jsem měla mega žízeň.
„Včera si Martinus dělal srandu z toho, že s Marcusem budeme mít jenom tři děti." Uchechtne se. Hned jakmile to dořekne vyprsknu džus před sebe na postel. Chytnu záchvat smíchu a směju se dobrých 5 minut.
„Jak jste k tomu došli?" Uklidním se.
„Povídali jsme si o tobě....a klucích." Teď znova vyprsknu. Dobrý vtip Emo.
„A o čem sakra?" Pořád chytám záchvaty smíchu.
„O Honzovi..." Řekne šeptem. Můj záchvat smíchu se změní na ticho. Nechci to komentovat....
„Ah tak."
„Marcus říkal...." Přeruším jí.
„Mě Marcus nezajímá."
„Wtf, co?"
„Nezajímá." Zopakuji.
„Jak jako? Vždyť se ti líb-"
„Minulý čas kamarádko." Usměju se. Minulost není přítomnost, většinou.
„Och, takže se jentak zamiluješ a pak odláskuješ?" Zeptá se. Přikývnu.
„O tom láska většinou bývá..." Povzdechnu si. Och ne....
„Ty jsi to právě nazvala láskou?"
„Ne-teda-Jo-možná-ne-samozřejmě, že ne."
„Lalala, Lucinka se nám zamilovala."
„Použila si minulý čas, správně." Uchechtnu se. Ema protočí očima.
„Pořád ho máš ráda."
„Nemám."
„Máš."
„Nemám."
„Nebudu se s tebou hádat, máš a nekecej furt."
„Haha, dobrý vtip."
„Lucino..." Nedořekne to, protože do místnosti příjde táta a kluci.
„Už ti je lépe?" Zeptá se Marcus. Ať se jde starat o tu svojí Amelii...
„Jo." Nemám náladu se s ním bavit, teď ne.
„A jak si se vyspala?" Zeptá se Tinus.
„Docela dobře, co ty?" Zeptám se a usměju se na něj.
„Fajn, ale měl jsem o tebe strach." Dodá a obejme Emu. Eminus jede....
„V pohodě. V noci jsem se několikrát vzbudila, ale to bylo tou bouřkou."
„Já taky." Usměje se na mě Mac. Podlomí se mi kolena, ale když sedím, tak se nemůže nic stát ne?
„Byla docela hlasitá." Dodá Tinus. Nebyla to jediná bouřka, která se odehrála...v mém srdci....lol a zase zním jako puberťačka.
„To jo, taky jsem se zbudila." Přikývne Ema.
„Ty si na mě naštvaná?" Zeptá se Marcus, když Ema a Tinus odejdou s tátou pro něco k pití.
