Dopad je bolestivý, avšak ne dostatečně. Chlapec se slzami v očích leží na zaprášené zemi. Leží na noze, jejíž spodní část je v nepřirozeném úhlu. Je zlomená. Slzy se mu hrnou do očí a on se jim nebrání. ,,Všechno je to vaše vina! Všechno! Všechno.'' Poslední slovo už jen zašeptá. Slzy mu stékají po tvářích a smáčejí jeho světlé vlasy.
,,Newte!'' Pousměje se. Slyší hlasy, to je dobré znamení, nakonec se mu to přeci jen podařilo. ,,Newte! Newte, kruci ty grinde, kde jsi?! Newte! New....'' Chlapec se zastaví když spatří svého přítele ležet na zemi. Okamžitě k němu přiběhne a opatrně s ním zatřese. ,,No tak, Newte! Prober se!''
,,Alby?''
,,Newte! Co tě to napadlo? Musíme odsud rychle vypadnout, za chvíli se zavřou brány.''
,,Běž.''
,,Půjdu a ty půjdeš se mnou.''
,,Ne, Alby....'' Chlapec chytne svého přítele a pomalu mu pomůže vstát. ,,Alby...já už takhle dál nemůžu. Nech mě tady a vrať se do Placu.''
,,Ne, Newte, to neudělám, teď se vrátíme do Placu spolu.'' Světlovlasý chlapec se vyškubne ze sevření svého přítele a spadne na zem. ,,Newte...''
Chlapec se mu zadívá do očí. ,,Prosím, Alby, prosím.''
,,Jsi můj nejlepší přítel, nenechám tě tady. Byli jsme v tom spolu od začátku a budeme v tom spolu až do konce.
Wattpad je jako třídní chat, každý si to přečte ale nikdo neodpoví. ✌
