Chlapec sedí ve stínu velkého dubu. Pozoruje pomalu se zavírající brány a v hlavě si přehrává události posledních dní. Od Georgovi smrti uvnitř Labyrintu, které nikdo z nich nedokázal zabránit, přes zjištění, že mezi sebou mají zrádce až po včerejší veřejné zasedání, na kterém se rozhodovalo o dalším postupu v případě Sam. Všichni byli ještě v šoku ze smrti jednoho z nich, když Alby spolu s ostatními kápy přišel mezi ně a oznámil zasedání. Většina kluků neměla tušení co se děje a tak když vyšlo najevo, že jeden z nich mluvil s Tvůrci, navíc jediná dívka v Placu, strhlo se obrovské pozdvižení. Vzduchem létaly výhružky, nadávky a hlavně návrhy co se s ní má stát. Někteří tomu nevěřili a chtěli ji předvést, aby mohla vše vysvětlit, jiní naopak hlásali, že to tušili celou dobu a že to jediné co si zaslouží je smrt. Alby se však jako správný vůdce nenechal oklamat prvním dojmem a tak rozhodl, že má Sam právo na spravedlivý proces, při kterém může dokázat svou nevinnu.
To se však událo ještě dříve, než se mezi chlapce přiřítil uhnaný Jeff. Když se mu podařilo mezi nádechy říct, co se děje, okamžitě se většina chlapců rozběhla do Boudy. Dovnitř se však dostali pouze kápové, kteří okamžitě zamířili do jediného obsazeného pokoje. Tam jako už posledních několik dní ležela jediná dívka, která kdy navštívila Plac. A jakoby někdo přepnul vypínač, najednou se pokojem začaly ozývat ostré nádechy, které znamenaly jen jediné. Poznali ji. Dívku, která přišla mezi prvními, která tu s nimi žila a která jednoho dne zmizela beze stopy. Tehdy se Placem tradovalo mnoho verzí jejího zmizení. Tvrdilo se, že snad vběhla do Labyrintu a dobrovolně tak ukončila svůj život, že byla pouze přízrak, který ve skutečnosti nikdy neexistoval. A pak tu byla další možnost. Někdo ji unesl. Tehdy se však tato možnost ukázala jako nejméně pravděpodobná, neboť tehdy ještě netušili, že tam venku jsou další lidé, kteří sledují každý jejich krok. S postupem času, kdy začali odhalovat nová tajemství, odhalili i toto, jenomže pro Sam už bylo příliš pozdě.
Nyní Placem opět kolují zvěsti o tom, co se událo. ,,Chlapci, kteří ji znali vypráví těm méně znalým, jak tehdy Plac vypadal a kdo ve skutečnosti patřil k těm prvním. Několikrát se místem rozlehnou i jména těch, které nadobro ztratili.
Chlapec však sedí sám. Nepotřebuje nikomu vyprávět o těch časech plných bolesti a utrpení. V hlavě si přehrává obrazy dívky ležící v bezvědomí jen několik set metrů od něj a spolu s nimi poslední slova jeho otce. ,,Pamatuj, synu, jakmile zjistí pravdu a ona se probudí, bude to znamení, že náš plán může začít.''