Dostatečně krásná: Vybraná

Kapitola 2

Všichni, až na nejmladšího člena domácnosti a pána domu, na Elisiu nechápavě hleděli.

Žena se na své děti smířeně usmála. „Zápis je tradice, jež se opakuje pokaždé, když má královský pár více, než jednoho syna,“ dala se matka sedmi dětí do vysvětlování. „Nejstarší syn se stane králem, zatímco při dvacátých narozeninách ostatních synů se uspořádá Zápis, na který se musí dostavit všechny svobodné dívky požadovaného věku.“

„Jak ten zápis probíhá?“ zajímala se Rose.

„Vyplníš dotazník, jež ti předloží, pak tě změří, vezmou ti míry a zváží tě. Samozřejmě tě vyfotí, aby královská rada mohla posoudit, zda jsi dost krásná, aby ses mohla stát princeznou,“ pronesla, očekávajíc protesty ze strany svých dětí. Nemusela čekat dlouho.

Kristin se otráveně uchechtla.

„Je to naprosto mimo tvé chápání, Kristin. Vím to,“ usmála se vřele Elisia. „Musíš ovšem pochopit, že tato tradice trvá už od počátku naší země. Všechny podrobnosti se samozřejmě vysílají, s dívkami se pravidelně dělají rozhovory a stejně tak i se samotným princem. Než se ale některá z dívek ke královskému dvoru skutečně dostane, musí projít celým Zápisem. Ten se neskládá jen z dotazníku, měření a focení. Všechny tyto údaje totiž putují ke královské radě, jak už jsem řekla. Ti vybírají dvanáct nejkrásnější dívek z každé Oblasti. Jejich složky předloží princi a jeho rodině. Teprve oni vyberou tři dívky z každé Oblasti. Dohromady tedy dvacet sedm. Pro každou Oblast je připraven jeden koplex pokojů se speciálním vybavením. Všechny komnaty jsou upraveny podle složek jednotlivých dívek tak, aby co nejvíce vyhovovaly jejich potřebám. Musím uznat, že v tomto královští architekti skutečně vynikají," pokývala soustředěně hlavou žena.

Čtvrtý nejstarší potomek svou matku poslouchal s výrazem plným nechuti. Kris to celé přišlo zvrácené. Dvacet sedm nejkrásnějších dívek ze země má být odvezeno na zámek. Mají se učit a připravovat na něco, co ani nemusí přijít. A kvůli čemu? Kvůli slávě? Kvůli tomu, že jsou vybrány? Nechápavě nad tím pokroutila hlavou.

Paní domu nemohl uniknout výraz její druhé nejstarší dcery. Jako kdyby odsuzovala celý Zápis a vše, co mělo následovat. Smutně se na ni usmála, zhluboka se nadechla a pokračovala ve svém vyprávění. „Po příjezdu čeká dívky focení. Zachycují jejich vzhled předtím, než je změní. Poté jsou zavedeny po trojicích do salónků, ve kterých už na ně čekají lidé, jež jim pomohou s úpravou. Následuje další focení, po kterém jsou dívky odvedeny do přidělených komnat.“

„Mami, nerad tě přerušuju, ale tyhle podrobnosti nejsou nutné...“

„Tylere, neříkala bych vám to, kdyby to nebylo podstatné.“ ujistila Tylera přísným hlasem Elisia. „Pro tebe to možná nutné není, ale tohle všechno se týká tvých sester. Kristin a Rose.“

Ozvalo se několik zalapání po dechu.

„Co jste čekali?“ zasmála se Elisia. Veselo to neznělo ani vzdáleně. „Že to Oznámení je jen pouhý vtip? Není. Všechny dívky od šestnácti do dvaceti let se musí zúčastnit Zápisu. Dohlíží na to Úřad.“

Kristin si promnula spánky a poněkud rozpačitě pohlédla na ženu, jež ji vychovala. „Nedá se z toho nějak vykroutit?“ zeptala se s drobnou nadějí.

„Je tu možnost, že tě rada nebo královská rodina nebude považovat za dostatečně hezkou, potom...“

Elisiu přerušilo Edwinovo uchechtnutí. „Být tebou, Kristin, začnu balit.“

Dívka na bruneta vrhla vražedný pohled.

„Stačí,“ zastavila své děti paní domu. „Budete mě muset vyslechnout. Jak se zdá, nedával nikdo z vás při hodinách historie našeho království pozor. Já vám naštěstí mohu říct víc, než jakýkoli učitel,“ usmála se, na malý okamžik ztracená ve vzpomínkách. „První den dívky večeří pohromadě bez účasti královské rodiny. Snídat už ovšem budou minimálně s princem. Během celé této události se pořádají různé plesy, slavnosti. Dívky se jich mohou, ale také nemusí, účastnit. Nic z toho není povinné. Kromě pobytu v zámku ovšem,“ vrhla významný pohled na Kristin. „Princ má celý rok na výběr nevěsty.“

„Rok?“ vytřeštila Rose oči.

„Ano, holčičko. Nevěstu si může samozřejmě vybrat dříve. Vše záleží jen na něm,“ objasnila žena, jež si celým Zápisem a jeho následky prošla. „Po celý rok má možnost kteroukoli z dívek poslat domů. Poslední tři, jež na královském dvoře zůstanou, dostanou titul princezny.“

„Tři?“ povytáhla obočí Kristin. „Takže ne pouze jedna.“

„Přesně tak. Tři dostanou možnost stát se princeznou a zůstat u královského dvora. Mohou využít postavení, které získaly a dobře se vdát. Ovšem jen jedna z nich si vezme našeho prince, bratra budoucího krále,“ přisvědčila Elisia.

Tmavovláska cítila, jak jí z toho všeho třeští hlava. Tohle nebylo nic, o co by stála. Víc než to, že by mohla být vybraná, ji ovšem trápilo, že by mohli vybrat Rose. Nechtěla sledovat, jak její mladší sestřička odjíždí do neznáma. Na místo, kde nikoho nezná, kde by byla pouhou cizinkou

Kristin vážně pohlédla na svou matku. „Opravdu se z toho nejde vykroutit?“

„Ne,“ zdrtila Elisia veškeré její naděje. „Teď se tím ale nebudeme zabývat. Běžte si lehnout a pořádně se vyspěte. Zítra nás čeká zahájení oslav a s ním i první den Zápisu.“