Kapitola 23

6.6K 379 4
                                    

Ať se snažila sebevíc, neměla šanci své opatrovnici utéct. Přesto, když se Bellance objevila na jedné z chodeb po jejím boku, přidala mimoděk do kroku.

„Neřekla si mi, že si potkala prince. Ani mně, a jak se zdá, tak ani svým přítelkyním,“ obvinila dívku.

„Nejsme přítelkyně,“ namítla Kris. „Jsme jen trojice dívek, které pochází ze stejného místa a sdílí komnaty. Nic víc.“

„Ty holky jsou jediná jistota, kterou tu máš!“ kdyby opatrovničin pohled mohl zabíjet, byla by už tmavovláska po smrti.

„Sama jste řekla, že u královského dvora nemůžeme věřit nikomu,“ oponovala jí Kristin. Využívala proti ní její vlastní slova.

„Můžete věřit mně! Jen mně!“

K ženině překvapení zavrtěla dívka hlavou. „Proč bych měla věřit někomu, kdo nevěří, že bych se zde udržela?“ z jejích slov bylo znát rozhození.

„Nepopírám, že si nemyslím, že brzy vyletíš,“ pronesla bez známky soucitu Bellance.

„To si mysleli i o mé matce, a jak daleko to dotáhla,“ odmávla ona nemilá slova Kristin.

Bellance nabrala rudou barvu. Kris se trefila do bolavého místa. „Elisia se dokázala lidem dostat do hlavy. Přinutit je, aby ji měli rádi. Ty ale nejsi ona,“ pohlédla na dívku opovržlivě.

„Máte pravdu,“ přitakala se Kristin a vytáhla se do plné výšky. Možná ženu nepřevýšila, ale i tak z ní sálala síla, jej ženu přiměla překvapeně se nadechnout.„Jsem mnohem horší,“ pronesla s chladnou tváří tmavovláska, rychle se uklonila a už si to štrádovala chodbou co nejdál od ženy, jež jí hnula žlučí. Jak jí mohla být zpočátku sympatická, nedokázala nyní pochopit.

Frustrované vydechnutí se rozlehlo pokojem, jež jeho majitelka považovala za prázdný. Přistoupila tedy ke dveřím balkónu, jež okamžitě otevřela.

„Lady Kristin?“

Dívka nadskočila leknutím. „Sabin.“" vydechla zaskočeně jméno své kosmetičky a opřela se o rám dveří. „Tohle mi už nedělej,“ zaprosila.

„Omlouvám se, lady.“

Kristin se nesouhlasně zamračila. „Neřekly jsme si náhodou, že veškeré formal...“

„Máte návštěvu, lady,“ zarazila ji Sabin.

Tohle donutilo Kris se na služebnou prudce otočit. „Koho?“ podivila se.

„Vypadáte vyděšeně,“ zasmála se kosmetička jejímu výrazu.

„Jestli je to Bellance, tak ji rovnou vyprovoď,“ požádala služebnou.

Sabin překvapeně zamrkala. „Slečnu Orfei? Co provedla?“

„To si povíme později. Je to tedy ona?“ chtěla vědět sedmička.

„Pokud nosí uniformu královské gardy, tak ano. Je to ona.“

Tentokrát to byla Kris, kdo překvapeně zamrkal. „Kde je?“

„V salónku,“ odpověděla kosmetička, pozorně si všímajíc každé dívčiny reakce.

Tmavovláska přikývla a zamířila na chodbičku, jež spojovala komnaty a přilehlé místnosti, jež byly připraveny pro sedmou Oblast.

„Sabin?“ kousla se Kris do spodního rtu.

„Ano, lady?“ pousmála se znovu na svou paní služebná.

Dostatečně krásná: VybranáKde žijí příběhy. Začni objevovat