Vlčí Královna

Bude svatba?

  „Vezmeš si mě?"  

Elena

Rozbrečela jsem se štěstím, nikdy jsem nečekala že si mě nikdy bude chtít vzít.

"Lásko proč brečíš?"

"Štěstím a ano vezmu si tě"

Tak mi dal prstýnek a objal mě, byla jsem tam nesmírně ráda že jsme to spolu zvládli, měli jsme tolik překážek a my je zvládly. Vím že nás ještě určitě čekají ale jsem si jistá že to překonáme. 

"Je svatba?"

"Tati, ty jsi šmíroval"

"Trošičku"

"Ano, bude svatba" 

 Jacob mě pustil,  táta ke mě přišel a taky mě objal, ale pořád tomu nemohu uvěřit, že se budu paní Blacková. Někdo zazvonil tak táta šel otevřít, potom přišel a nebyl zrovna dvakrát nadšený, potom ta osoba přišla za námi do obýváku. Když se najednou všichni zvedli a odešly pryč z místnosti. 

"Co tady chceš?!"

"Omluvit se, a taky se s tebou usmířit"

"Kolikrát jsi mi ublížil a já ti to odpustila, ale ty jsi mi ubližoval dál"

"Já vím tady to jsem přehnal a ....... ty si budeš brát Jacoba?!"

"Ano a neřvi tady vzbudíš mi holky"

"Omlouvám se, a jak jsem řekl všechno mě mrzí opravdu"

"Odejdi a nech mě být"

"Dobře, ale chci aby jsi věděla že pořád jsi moje mála sestřička."

"Už hodně dlouho ne Justine, už ne"

Zahnala jsem slzy který se drali na povrch, nechtěla jsem brečet a taky nebudu. Ublížil mi a já mu jen tak neodpustím, neudělám tu to lehký opravdu ne. Spíš mu neodpustím bude to lepší pro oba. Najednou mě dvě paže objali.

"Nedělej to prosím, zničíš nás oba. To moc dobře víš."

"Já nemám na výběr Justine, kdyby jsem ti opustila litovala bych toho."

"Já tě mám rád Eleno"

Nějak jsem se dostala s jeho sevření a otočila jsem se k němu čelem. 

"Odejdi a to hned"

"Ne" 

Udělal dva kroky ke mě a já o dva couvla zpátky, nechci se sním už nikdy víc vidět, ani mluvit.

"Odejdi, nechci tě tu."

Justin

Její slova mě tak hrozně bolela, ale co jsme si mohl myslet že? že mě přivítá s otevřenou náručí? to asi ne. V očích mě zaštípaly slzy, padnou jsem na koleno a rozbrečel. Já o ní nemohu přijít je to moje sestra.

"Nehraj si na citlivku a odejdi"

"Eleno nech toho" 

"Justine dobrý?"

Neodpověděl jsem jen jsem Elizabeth objal.

"Vstávej, pomůžu ti do tvého pokoje"

Elena

Já se rozeběhla ven a tam jsme se proměnila na vlka a utíkala pořád, já sním doma nebudu to radši přespím venku ve vlčí podobě. 

Jenže při běhu na mě nikdo zaútočil, tak jsme se poprali dost ošklivě. Vyhrála jsem a jeho jsme zabila a běžela dál protože se tu ocitly lovci. 

Běžela jsem na naši zahradu a tam taky hodlám zůstat. 

Jacob

Když utekla, že jsme šel na zahradu si sednout. Pak najednou přiběhla Elena, lehla si a zavřela oči. Šel jsem k ní a pohladil jí po hlavě zavrněla ale pořád spala. 

Tak jsem si lehl k ní a během chvilky jsem usnul taky.

Justin 

Když jsme se podíval z okna viděl jsme je oba spali, pozoroval jsme je chvílí. Elena otevřela oči a koukla se mým směrem, když věděla že ji pozorují tak se ke mě otočila zády a zase spala dál. 

A já to taky vzdal a šel si lehnout do postele. Byl to dlouhý den, lehl jsem si do postele. Přemýšlel jsem ale spánek mě přemohl a já usnula. 

Omlouvám se za chyby.