Just You & Me

3.

... poté následovala celkem velká rána do mé hlavy a spadla jsem na zem.

Když jsem padala na zem, bouchla jsem do hlavy a na necelou minutu jsem byla bez vědomí.

,,Rae? Rae, jsi v pořádku?" slyšela jsem hlas HyunMi, ale měla jsem pořád zavřené oči.
,,Bouchla ses do hlavy. Slyšíš nás?" v tuhle chvíli jsem nevěděla jestli mám konečně vstát nebo radši ani neotevírat oči. Tenhle hlas jsem moc dobře znala, přestože jsem se s dotyčnou osobou nebavila nebo tak něco.

Promnula jsem si oči a sedla si. Cítila jsem bolest hlavy. Pamatovola jsem si co se stalo, ale když jsem věděla, která osoba mě viděla jak padám na zem a pak tam jsem chvíli bez vědomí... cítila jsem se celkem trapně.

Poté začal zvonit zvonek a všichni začali pospíchat.
,,Sakra! Píšeme test z matiky." s HyunMi jsme nebyli ve stejné třídě.
,,Klidně běž, zvládnu to sama." položila jsem si na hlavu ruku a po bolestivé části hlavy jsem si tou rukou přejela.

U mě pořád stál Jungkook a Taehyung.

Ano byl to Kook nebo Tae kdo mě praštil dveřmi, ale ani jednomu jsem to nedávala za vinu. Nemohli vědět že tam stojím.

,,Chceš pomoct?" zeptal se starostlivě Tae a podal mi ruku, aby mě postavil na nohy.
,,Díky." řekla jsem potom co mě zvedl a darovala mu tak úsměv. Poté se pousmál taky.
,, Vyprovodím tě k zdravotní sestře." řekl Tae a já jen souhlasně přikývla,
,, Uhm, tak já půjdu. A promiň." kouknul se na mě trochu s provinilím výrazem Jungkook.
Nevěděla jsem co mu mám odpovědět.
,,V pohodě." řekla jsem a snažila jsem se usmál i když to úplně nešlo. Byla jsem z něho úplně vedle.
Koukl se na mě a usmál se na vteřinu také.

Omgg on  se na mě usmál. Wtf co? Doufám že na mě nebylo znát jak jsem nervózní.

Tae šel semnou ke zdravotní sestře. Vůbec jsme nic o druhém nevěděli. Cítila jsem se celkem trapně. Trochu mě zamrzelo to, že semnou nešel Jungkook. Přece jenom on mě bouchl dveřmi do hlavy, ne?

,,Á, jak že se vlastně jmenuješ?" řekl s trochou nejistoty Tae.
,,Rae..Choi RaeHwa." koukal se mi do obličeje, mezitím co jsem koukala do země.
,,Já jsem Kim Taehyung, ale říkej mi Tae." musela jsem se trochu pousmát, protože on se mě ptal na jméno a já ho znala už dávno od té doby co se mi líbí Jungkook.
,,Tak jsme tady." otevřel dveře od zdravotní sestry a odstoupil abych mohla vejít do vnitř.

———POHLED TAEHYUNGA———

Sledoval jsem jak ji zdravotní sestra kontroluje jestli nemá otřesk mozku či co. Sednul jsem si na židli a radši počkal na Rae, abych ji potom mohl odvézt do třídy. V hlavě jsem si přehrával tu situaci, když Jungkook otevřel dveře a Rae bouchl jimi do hlavy. Chudák. Zajímalo by mě proč Jungkook odešel, když ji ublížil on. Ano nabídl jsem se sám, že ji pomůžu. Ale čekal jsem i Jungkookovu starostlivost jako takovou omluvu pro ni.

Viděl jsem jak Rae sesedává z lehátka, postavil jsem se aby jsme mohli odejít a já ji vyprovodil.
,,Můžeme?" zeptal jsem se.
,,Jo." odpověděla hned jak jsem dopoveděl moji otázku.

Šli jsme po chodbě a bylo strašné ticho. Byla už hodina, takže to bylo normální, že je takové ticho. Spíš šlo o to ticho mezi námi. Cítil jsem a viděl, jak se předemnou stydí. Upřímně já před ní trochu taky. Její pohled byl pořád zapřen do podlahy a snad ani nemrkla.

,,Bolí tě to hodně?" zeptal jsem se starostlivě.
,,No...ani ne...trošku." odpověděla s nervozitou.
Přišlo mi strašně roztomilé jak se styděla.
Vůbec jsme se neznali. Jen od vidění.

,,To je tvoje třída?"
,,Uhm, jo."
,,Dobře tak já půjdu." ,řekl jsem ,, Třeba se dneska ještě uvidíme." koukl jsem se ji do obličeje a usmál se.
,,Jo třeba jo. A děkuju za pomoc." úsměv mi oplatila a nervózně si mnula ruce.
Už jsem se jen zase usmál a odešel směrem k mojí třídě.

————— POHLED RAE —————
Vešla jsem do třídy a chtěla jsem se omluvit za můj pozdní příchod. V tom mě přerušila učitelka a řekla, že o tom ví a ať se posadím. Snažila jsem se vydržet zbytek tohoto dne.

Pořád jsem myslela na ten Kookův úsměv. Stejně to byl úsměv jen aby se mi ,,omluvil", takže co si tady nalhávám že to něco znamená.

Crrr. Crrr. (konec hodiny)

Vyšla jsem na chodbu a zamířila ke skříňce. Mamka mi napsala, že vyjíždí už na dovolenou. Odepsala jsem jí ať si to užijí.