Byla jsem ráda, že skončila škola a můžu jít konečně domů. Wohoo! Víkend. Na víkend měli jet rodiče a brácha k naší tetě. Já jsem ale nechtěla jet.
Mé rodiče to chápou, že nechci jezdit. Nemám tam pak s kým být a ani co dělat. Stejně se naše rodina sejde na Vánoce, takže bysme se viděli.Vzala jsem si sluchátka do kterých jsem si pustila písničky a šla domů. Nevim proč, ale náhle jak jsem vyšla ze školy, tak ten žal ze mě odpadl. Neříkám že jsem byla happy jak dva grepy. To vůbec. Ale cítila jsem se líp. Fajn.
Šla jsem parkem a bylo celkem brzo. Sedla jsem si na lavičku kde jsme seděli s Jungkookem. Opět jsem byla smutná. Proč si sem sedáš ty vole? Vše se mi vybavilo a mě se chtělo brečet. Okamžitě jsem se zvedla až odletěli všechny holubi jak se lekli. Rychlým krokem jsem šla domů.Odemkla jsem, vyzula si boty a na lednici byl papírek.
Vrátíme se v neděli na večer. Buď opatrná. Papa
Zamířila jsem nahoru do pokoje. Hodila jsem batoh na zem a lehla si na postel. Chvíli jsem koukala jen tak do zdi. Mé myšlenky se furt točili okolo Jungkooka.
Sedla jsem si a přitáhla batoh k sobě. Vyndala jsem z něho jeho šátek. Další chyba. Takhle na něj nikdy nezapomenu. Chtěla jsem na něj zapomenout. Ublížil mi. Ne fyzicky ale pocitově. I tak jsem ho tak strašně milovala. Neuvědomovala jsem si že mě nechce, že mě jen využil. Prostě jsem ho chtěla.
Šátek jsem si propletla mezi prsty. Musela jsem si k němu čuchnout. Zní to jak kdybych byla úchyl, ale on voněl jako Jungkook. Zavřela jsem oči a představovala jsem si nás dva. Chvíli potom jsem usnula. S tím šátkem jsem se cítila tak jako v bezpečí. Ne že bych byla v nebezpečí, ale v bezpečí od všeho zlého.Zavibroval mi mobil a já se nehorázně lekla. Rychle jsem si sedla. Proměnila jsem si oči a jen tak seděla. Fakt jsem ten mobil do ruky brala nechtěla. Vypadalo to jak kdybych bála, že z toho mobilu na mě vyskočí Slenderman nebo já fakt nevim.
Ale já se měla čeho bát...
Bunnxboy: Chci s tebou mluvit.
Vážně? Dělá si prdel? Divím se že má ještě odvahu mi napsat. Si to chce asi vyžehlit. No to jo.
Já: Ale já ne.
Bunnxboy: Říkám že chci s tebou mluvit.
Já: Říkám že ale já ne.
Bunnxboy: Okamžitě přijď ke mě domů.
Já: Ne.
Bunnxboy: Dělej.
Já: Ne. Víš co je ne?
Byla jsem na něj naštvaná. Hodně. Si jako myslí že pískne a já hned přiběhnu? Ne.
Bunnxboy: Dobře tvoje volba. Však tě to zamrzí.😉
Já: Proč myslíš?
Bunnxboy: Protože by se mohli tvoje rodiče dozvědět co se všechno stalo když byli pryč .😗😊
Ne jen to ne. Zabili by mě. Je mi 17 a nejsem ještě dospělá. Uspořádala jsem párty a měla sex s nim. Někdy už na mě házeli i podezřelé pohledy, když našli flašku od vodky u lednice. Zapomněla jsem jí tam. Pak jsem musela dělat, že o ničem nevim a že to tam je asi z té velké rodinné oslavy co byla asi před měsícem. Byla jsem celkem vystrašená.
Já: To by si neudělal.
Bunnxboy: Ne?
Já: Jungkooku.
Bunnxboy: Dobře. Těš se na jejich reakci.😙
Já: Fajn.
Bunnxboy: ?
Já: V kolik mám být u tebe?
Měla jsem slzy v očích. Nevěřila jsem že je takový.
Bunnxboy: Ve tři u mě.
Já: ...
Bunnxboy: Hodná holka.😊😙
Trochu jsem brečela. On mě normálně vydíral.
Bylo 14:27 a v 15:00 jsem měla být u něho. Ruce se mi klapali. Co po mě sakra chce?Už se blížil čas odchodu. Nijak jsem se nelíčila nic. Nechtěla jsem tam jít. Posral to. No ale nechtěla jsem vypadat jak největší zrůda, proto jsem si vzala nějaký jiný oblečení. Mobil, klíče, boty.
Vydala jsem se k němu.
...
ČTEŠ
Just You & Me
Hayran KurguNový školní rok, opět crush na něho. Achjo. Jsem nemožná. • • Tenhle příběh je o dívce jménem Choi Rae-Hwa a o populárním a velmi pohledném klukovi Jeon Jungkookovi.