,,Domí!"
Běželi jsme po louce a on mě držel za ruku. Nějak jsme se dostali na jeden kopec, ne kterém stal strom. Pod ten jsme se vedle sebe posadili a koukali na zapadající slunce.
,,Miluju tě, Maty."
,,Já tebe taky."
Políbil mě. Zavřel jsem oči a nechal se unášet tím krásným pocitem, kdy jsem cítil jeho rty na svých. Po chvíli jsme se od sebe vzdálili.
Koukal jsem se mu do očí a usmíval se. On dělal to samé.
V jeho očích bych se mohl utápět hodiny.
Úsměv z jeho rtů najednou zmizel.
,,Maty? Nechceš mi něco říct?"
Bál jsem se. Co když...
,,Ne.. Co máš na mysli?"
Vzal do dlaní mojí levou ruku. Chytil mě za rukáv. Nechce udělat to, co si myslím. Že ne. Prosím.
Jediným prudkým pohybem směrem k loktu odhalil mou zjizvenou ruku.
,,Maty.."
Měl slzy v očích. A já rázem taky.
,,Ty... Maty... Ale.... Slíbil jsi mi..... Já jsem ti věřil."
Cítil jsem se neskutečně provinile. Zklamal jsem kluka, kterého miluju.
,,Domí, promiň... Já..."
Docházely mi slova.
Vzal mě za ruku.
,,Maty, pamatuj si, že když ty, tak i já. Jestli se zabiješ, tak půjdu za tebou. Protoze tě miluju."
Vstal a odešel.
,,Dominiku!"
Běžel jsem za ním, ale on tam nebyl. Jako kdyby zmizel.
,,Domí!"
Nic. Jako kdyby se mnou na tomhle místě nikdy nebyl.
,,Kreténe."
Mluvit sám se sebou... Vylévat si vztek sám na sobě. Vztek, smutek a někdy i radost a štěstí.
,,Zklamal jsi, ty idiote."
Klekl jsem si na zem a rozbrečel se.
,,Dominiku..."
*Řekla bych, že se mi poprvý v životě podařilo nasadit na obrázek správnej výraz 😛💞. Jak jsem to kreslila tužkou vám dám do další kapitolky🌚 (protože jsem líný hovado, tak abych nemusela dělat nic jinýho 😂).
Jo, a jeste chci říct, že jsem teď tak strašně unavená, zej sem líná se i podívat, kolik je. Myslím, že za takovoh půl hodinu vstávám do školy... A před chvílí jsem dočetla "I want to taste you | houstrix", takže se to asi podepsalo na téhle kapitole 🌿
Teď když si zpětně čtu, co jsem napsala, tak to fakt nechci vydávat 😂 Hej, tohle vydat je jáko takovej ten "zkus se necítit trapně" challenge, takže mě za to nešikanujte v komentech, děkuju 🤷♀😂💞
ČTEŠ
Byli jsme jen kamarádi... |MaTTejzr
Fanfiction„ ,,Okej.. Tak za prvé.. Je mi zima, za druhé jsem tvůj pes a za třetí mám kakao." Ozval se neidentifikovatelnej zvuk, kterej pravděpodobně vydal Dominik.. Dobře, dobře, znělo to jak nadrženej lachtan.. ,,Kakao jsem neměl už víc jak devět hodin." ...
