,,Čau.."
,,Čauko.." odpověděl tiše a dál koukal z okna. Tak dokonalej opak toho happy Domči, kterej si dělá té všeho srandu, kterej se pořád směje a kterej se mnou mluvil před chvílí.
Položil jsem na linku krabici s kakaem.
,,Nesu to kakao."
Otočil na mě hlavu a lehce se usmál. Mě do smíchu nebylo. Dokonce se mi nechtělo ani vyzkoušet falešnej úsměv.
,,Tak příště jdu pro kakao já."
Posadil se na parapet a opřel se o okno.. Nevšiml si toho, že je přivřené.. A opřel se o něj.
,,Domi pozor!" křikl jsem na něj a chytil ho za ruce.. Nejspíš jsem mu tím zachránil život. Vzhledem k tomu, že pod oknem je poměrně rušná silnice, tak asi jo.
Zavřel jsem okno. On pořád seděl na parapetu a docela šokováně koukal do stěny.
(Autorka neumí popisovat dramatický scény, takže si představte strašný drama, kde jde o život ok? 😂)
,,Jsi v pohodě?" zeptal jsem se opatrně.
,,Díky." pořád koukal do země.
,,Jsi v pohodě?" zopakoval jsem svou otázku a doufal, že se dočkám odpovědi.
Mlčel a stále skoumal podlahu. Jakoby byla nějak zajímavá.
,,Dom..."
,,Nech mě!" zvýšil hlas.
Zmlknul jsem a zadíval se do stejného bodu, jako on.
,,Promiň.." odhodlal jsem se mu to konečně říct. Nevnímal mě. Odešel jsem do pokoje a zabouchl za sebou dveře. Opřel jsem se o ně a zadíval se na okno naproti. Zdálo si mi, že padá sníh. No kéž by. Přišel jsem k oknu a otevřel ho. Rozhlédl jsem se kolem. Ulice byla až nezvykle prázdná.
Sedl jsem si na parapet. Rukou jsem se opřel o stůl.. Teď jsem jenom doufal, že si někdo nebude myslet, že se chci zabít. Asi není úplně normální vidět v okně v patře sedět sedmnáctiletýho kluka s tak zoufalým výrazem ve tváři. Úplně jsem si to neuvědomoval, ale nejspíš jsem zase brečel..
,,Ještě ne." zašeptal jsem si sám pro sebe.. Nad touto větou jsem se zamyslel. Podíval jsem se dolů pod sebe.. Docela výška.. Posadil jsem se víc na kraj a stále koukal dolů.
,,Proč ne?"
Možná poslední kapitola😏.. Možná ne😏.. Nechám vás čekat😏.. Nezabíjejte mě pls😏..
.
.
A další kapitola vyjde v neděli 😏 prosím nezabíjejte Noru z přítomnosti za to, co v minulosti udělala. Ona za to nemůže. A navíc jsme všichni jednou mělo to cringe období😂
ČTEŠ
Byli jsme jen kamarádi... |MaTTejzr
Fanfiction„ ,,Okej.. Tak za prvé.. Je mi zima, za druhé jsem tvůj pes a za třetí mám kakao." Ozval se neidentifikovatelnej zvuk, kterej pravděpodobně vydal Dominik.. Dobře, dobře, znělo to jak nadrženej lachtan.. ,,Kakao jsem neměl už víc jak devět hodin." ...
