,,Ahoj Domí, to jsem já. Zapomněl jsem si klíče."
,,Ahoj, pojď."
Dveře udělaly takovej ten bzučící zvuk a já vešel do chodby. Bůh ví proč jsem se podíval do schránky i když jsem věděl, že tam nic nebude. V tu chvíli mi došlo, že jsem měl ty klíče celou dobu v ruce. No, skvěle.
Vyšel jsem schody a odemkl jsem si dveře od bytu.
,,Ahoj Domí."
,,Čau."
Krátce mě objal.
,,Tak mi došlo, že jsem ty klíče vlastně celou dobu měl."
,,Ty jseš pako, viď?"
Zasmál se. Taky jsem se pousmál.
,,Co škola?"
,,Tak hádej, je to ŠKOLA."
,,Jo, asi tě chápu. V kuchyni máš oběd. Mně Lucka poslala učení, takže se na to půjdu podívat, jo?"
,,Dobře, díky. A ty jíst nebudeš?"
,,Já už jsem měl."
Pokýval jsem hlavou.
Přišel jsem do kuchyně a Domča se uklidil do pokoje. Na stole byl talíř s palačinkama.
,,Ne že to sežereš všechno, ať zbyde ještě na večeři."
Domčův hlas se rozlehl po bytě. Přidal se k němu jeho, později i můj smích. Ten kluk mě zná.
Dal jsem si dvě palačinky a šel za Domčou do pokoje.
,,Jak to jde?"
,,Matematika."
Tohle jedno slovo mi stačilo, abych hned věděl, jakou má chuť mi tady rozjet tří a půl hodinovej proslov o tom, jak moc na píču to je.
,,Nechceš pomoct?"
Posadil jsem se k němu na židli.
Zvedl hlavu.
,,Není ti horko v tej mikině?"
,,Ne, není! Chceš pomoct?"
*cca 2 hodiny xd
Hej, poslední dobou se mi zdá, že se do tý fanfikce až moc vžívam.. Třeba teď mám na sobě tričko s krátkým rukávem a cejtim se strašně divně😅
A sry, že kapitola vychází až teď. Od šesti jsem byla pryč a myslela si, že se stihnu vrátit do sedmi😂🖤🌌
ČTEŠ
Byli jsme jen kamarádi... |MaTTejzr
Fanfiction„ ,,Okej.. Tak za prvé.. Je mi zima, za druhé jsem tvůj pes a za třetí mám kakao." Ozval se neidentifikovatelnej zvuk, kterej pravděpodobně vydal Dominik.. Dobře, dobře, znělo to jak nadrženej lachtan.. ,,Kakao jsem neměl už víc jak devět hodin." ...
