,,Pamatuješ si ještě, co jsme si večer naplánovali?"
,,Mě se tak strašně nechce nikam jít."
,,Hele, mě taky ne. Zůstanem tady."
,,A co budeme dělat?"
,,Nevim."
,,Aha." pousmál jsem se. Ani nevím proč. Ale u většiny věcí, které dělám, ani nevím proč, takže to je asi normální.
,,Takžee..."
Zase bylo ticho. Položil jsem si hlavu na kolena a koukal na Dominika. Začínal jsem se pousmívat.
Když si mě všiml, začal se smát. Jeho vysoce nakažlivý smíchem.
,,Co se směješ?"
Neodpovídal jsem a dál jsem ho se svým asi dost tupě vypadajícím úsměvem pozoroval.
,,Přestaň se usmívat."
Pořád se smál.
To, že mám nakažlivej úsměv mi říká od té doby, co jsme se poznali. A teď je ta chvíle, kdy...
,,Ty máš tak nakažlivej úsměv."
... to řekne znova.
,,Ale nejupřímnější, kterej jsem kdy viděl."
Bylo to poprvé po dost dlouhé době, kdy jsem se upřímně usmíval. A jsem rád, že to vidí.
Někdy mě až děsí, jak moc dobře ho znám a co o něm vím.
Pokračoval jsem ve svojí momentálně oblíbené činnosti. Čumět na Dominika a usmívat se jak sluníčko na hnoji. A pozorovat, jak se usmívá on.
,,Ty jseš fakt něco, Matyáši."
Přemýšlel jsem nad tím, jak si to mám vyložit.
,,Ty jseš taky něco." odpověděl jsem a dál přemýšlel, jak si to vyložit. Od toho incidentu, o kterém už nechci ani přemýšlet... ale musím... Achjo.. No, tak od té doby se ke mně Domča chová úplně jinak. Já se taky hodně změnil. Ne, o tomhle už se nechci bavit.
Eyy, jsem nějaká hyperaktivní teď 😂
Vyjde to kolem půlnoci eyy😂
Tak si užijte novej rok a čautee😂❤❤
Enjoy😇
.
Zapomněla jsem to před půlnocí vydat eyy
Jsem debil eyy
😂
ČTEŠ
Byli jsme jen kamarádi... |MaTTejzr
Fanfiction„ ,,Okej.. Tak za prvé.. Je mi zima, za druhé jsem tvůj pes a za třetí mám kakao." Ozval se neidentifikovatelnej zvuk, kterej pravděpodobně vydal Dominik.. Dobře, dobře, znělo to jak nadrženej lachtan.. ,,Kakao jsem neměl už víc jak devět hodin." ...
