,,Maty!"
Jo, byl to Dominikův hlas. Jedna z těch šesti postav, co se nademnou skláněly, je určitě on. Někdo najednou začal mluvit. Ten hlas jsem nepoznával. Mluvící se pohnul a zrovna tak špatně, že se mi do očí zařízlo světlo ze zářivky. Křečovitě jsem sevřel víčka k sobě. Už žádné světlo.
,,Maty, reaguj, prosím."
Domča byl jediný, koho jsem slyšel mluvit ostře a zřetelně. Hlasy ostatních splývaly s ostatními zvuky. S pípáním a tichým hučením.
,,Maty, otevři oči. Maty prosím, poslouchej mě, otevři ty oči."
Zavrtěl jsem hlavou. Však to světlo by mě zabilo.
Dvě ruce mi chytily hlavu, každá z jedné strany. Další dvě se mi pokusily víčka dostat od sebe. Instinktivně jsem se po nich rukou ohnal. Všechny čtyři ruce ucukly.
Těšim se až vydam další kapitolu
ČTEŠ
Byli jsme jen kamarádi... |MaTTejzr
Fanfiction„ ,,Okej.. Tak za prvé.. Je mi zima, za druhé jsem tvůj pes a za třetí mám kakao." Ozval se neidentifikovatelnej zvuk, kterej pravděpodobně vydal Dominik.. Dobře, dobře, znělo to jak nadrženej lachtan.. ,,Kakao jsem neměl už víc jak devět hodin." ...
