Different Way For Looking

o n e

,,Tak ahoj, zlato" zamávala jsem na svou blonďatou nejlepší kamarádku. Mávání mi jako vždy oplatila, čím mi dala najevo, že můžu jít. Sedla jsem si na lavičku, která doplňovala zastávku blízko mojí střední a čekala až přijde autobus, který mě má dovést domů.

Když po pěti minutách autobus zastavil, přímo přede mnou, nastoupila jsem dovnitř, se sluchátky v uších jsem se posadila na první volnou sedačku. Do uších mi hrála moje oblíbená písnička a já se zaposlouchala do její tónů.
**
Autobus oznámil konečnou, což bylo znamení, že mám vystoupit. Vystoupila jsem z autobusu, přešla silnici, šla jsem po chodníku dokud jsem nedošla k většímu rodinnému domku. Z mé kapsy černých úplných džin jsem vytáhla klíče a odemkla.

,, Zdravím, rodinu Paddington" zakřičela jsem, když jsem si vyzouvala boty. 

,,Ahoj, Hailey" pozdravila mě mamka, ale pohled pořád věnovala jídlu na plotně.

,,Ahoj, Mami" usmála jsem se na ní a políbila jí na jedno líčko.

,,Jdu na box, jo?" Řekla jsem ji a vyběhla do svého pokoje.

,,Jak jinak" zasmála se mamka, převlékla jsem se do sportovního, vzala si batoh, kam jsem si dala pití, mobil a peněženku. Sešla jsem dolů, oblékla si mojí oblíbenou tmavě zelenou bundu a nazula své staré sportovní boty, které by stoprocentně potřebovaly pračku.

,,Tak já jdu, pá" zakřičela jsem ještě naposledy a pak jsem se sluchátky v uších vyšla k nedalekému box "studiu".

Ani ne za pět minut jsem tu byla, cvakla jsem si svojí kartu, v šatně jsem si odložila věci, zamkla skříňku a společně s pitím v ruce, jsem vešla úplně dovnitř. Sundala jsem si mikinu a ocitla jsem se jenom v leginách a sportovním tričku.

Začala jsem si obvazovat ruce bandáží.

,,Ale další holčička, která chce boxovat. Bacha aby sis neublížila" uslyšela jsem za sebou smát se mužský hlas. Jen jsem nad tím protočila oči. Další, kdo si myslí, že je něco víc. 

,,Aby holčička neublížila spíš tobě" usmála jsem na něj tak přeslazeně, že mu muselo ihned dojít do jakých patřičných míst ho právě teď posílám. 

,,Ale asi to není až taková holčička, jak jsem si myslel" opřel se o můj boxovací pytel a já tak konečně viděla jeho tvář, byl docela pěkný, vlastně byl fakt moc pěkný. Já však nemohla myslet na nikoho jiného než byl Nick.

,,Uhnul bys, prosím?"

,,Cameron a ty?" uhnul konečně a já tak dala první ránu, pak druhou, třetí, střílela jsem do toho pytle tak rychle, že jsem přestala vnímat čas.

,,Hailey" vydechla jsem když jsem doboxovala.

,, Krásný jméno" mrknul na mě a já dala další ránu.

,,Docela to umíš, ty tu asi nejsi prvně, ne?" Zeptal se mě a já se na něj otráveně podívala.

,,Hele já tady nejsem od toho abych se kamarádíčkovala, takže, promiň, ale já půjdu radši zase cvičit" odbyla jsem ho, nad čím se jenom uchechtl a šel ke svému pytli.

**

Když už jsem docvičila, vzala jsem si věci ze skříňky a vyšla ven. Venku už bylo chladněji než dopoledne, i tak ale ne tolik, abych se natáhla pro mikinu.

,,Hano" zakřičel za mnou Cameron. A já si pomyslela na to, jak moc ten kluk asi musí být pitomý, když i ani nedokázal zapamatovat mé jméno správně. 

,,Jsem Hailey"protočila jsem očima,, Promiň" zasmál se, má docela pěkný úsměv

,, Nechceš doprovodit?" Nabídl mi a já záporně zakývala hlavou

,,Ne, díky, už mi není pět"

,,Tak doprovodíš ty mě"řekl umanutě jako malé díťe

,, Tobě taky už není pět"přejela jsem si ho pohledem.

,,Co ty víš?"ušklíbl se.

,,Kdepak bydlíš chlapečku?" Řekla jsem na něj jemně a zamrkala jako mrkací panenka

,,Tam, kde ty, krásko" usmál se na mě a já protočila očima
,, tak pojď prosím tě"zasmála jsem se a vyšla směr můj dům.

,,Jak dlouho chodíš boxovat?"zeptal se mě a dal si ruce do kapes.

,, Pátým rokem" odpověděla jsem jednoduše a ještě nepravdivě nechci říct, že jsem se tohle všechno naučila tak rychle, nemám náladu se s ním bavit.

,,Normálně seš tak moc výřečná?" řekl ironicky

,, Normálně seš tak moc otravnej"oplatila jsem mu.

,,Jen, když je poblíž krásná holka"mrkl na mě.

-----------------------
Můžeš mě sledovat i na instagramu!
@anna_gajdosova_