Different Way For Looking

s e v e n t y - f i v e

O dva měsíce později
Svět je tak krásný, když ho můžete sdílet s někým, koho milujete. S někým, kdo je pro vás jako spřízněná duše.
Člověk, který má s vámi vždy o čem mluvit, ale zároveň si váží každého klidného ticha, protože s tím člověkem má i ticho svůj obrovský význam.

Je opravdové štěstí, když najdete v tomhle strašidelném světě plném faleše někoho takového.
Já to štěstí měla. Potkala jsem svou spřízněnou duši. Své štěstí.
Svého neobyčejného Camerona.

A proto je to tak bolestivé. Že jsem tady a brečím do jeho bílého trička.
Že musím stát na letišti a loučit se s osobou, která mi do života dala světlo. S osobou, kterou miluji víc než cokoliv na světě. 
Všichni jsou tady s námi. Nash, Shawn, Matthew, kteří tady byli hlavně kvůli Cameronovi. A pak ještě Harry a Niall, kteří tady byli hlavně kvůli mně. Věděli totiž jak špatně tohle nesu.

Všichni z jejich party vypadali, že mají na krajíčku. Chápu to, vždyť právě přicházeli o jednoho z nich. O jejich nejlepšího kamaráda.

Objímáme se a já cítím, že i on brečí. Cítím jak se třese. Je to pro něj stejně těžké, jako je to pro mě.

,,Neopouštěj mě" zavzlykala jsem mu do hrudi zdrceně. Nechtěla jsem, aby to takhle skončilo. Od malička jsem nesnášela smutné konce.

,,Nikdy tě neopustím, Boxérko, slibuji. Vždycky budu tady" jeho velkou dlaň mi položil na mé srdce.
Maličko jsem se na tím pousmála. Bylo to tak romantické, že se mi chtělo ještě více brečet.

Na chvíli jsem se otočila na Shawna, a ať už se to snažil všemožně skrýt všimla jsem si jak mu po tváři stékají malé potůčky slz.
Pustila jsem proto na chvíli Camerona a nechala ho ať se rozloučí i s němi.
Nebyla jsem totiž jediná komu bude tenhle kluk moc chybět.

Všichni čtyři se pevně naráz objali a utvořili tak velký chuchvalec lidí.
Dívala jsem se na to dojemné objetí a přitom si marně utírala slzy.

Celá jsem se znovu roztřásla. Je to pro mě tak strašně moc těžké. Když v tom jsem na svém pasu ucítila ruce. Otočila jsem se a viděla Nialla jak se na mě smutně usmívá. Ihned jsem se mu zavrtala do jeho mikiny a on mě pevně objal, zatímco mě Harry konějšivě hladil po vlasech a šeptal mi uklidňující slova. A jedním očkem pozorovala Camerona jak se loučí a objímá s každým zvlášť.

Když skončil pomalu se otočil na mě, Niall povolil sevření a já se znovu rozešla za Cameronem.

,,Neboj Hailey, my to zvládneme, budeme si volat a psát" věděla jsem, že to za chvíli pomine a telefonáty budou čím dál tím víc kratší a zprávy nucenější. I tak jsem se slzami přikyvovala.Chtěla jsem tomu alespoň chvíli věřit. Chtěla jsem doufat, že to je jen překážka, kterou překonáme potom to bude zase všechno úžasné.

,,A nebo za mnou přiletíš"navrhl Cameron, ale já zavrtěla hlavou.

,,Camerone, dokázala bych si našetřit peníze jenom tak na jednu letenku tam"

,,Nepotřebuješ letenku zpátky, tím líp. Alespoň tam se mnou zůstaneš"

,,Víš, moc dobře, že to nejde, i když bych si nic nepřála víc. Musím tady dodělat střední. Ještě jeden rok." připomněla jsem mu. Cameron se na mě naposledy usmál, přesně tak jak to umí jen on a potom mě dlouze políbil. Když mě líbal, jako bych slyšela všechna ta slova a věty, které jsme si neřekli. Cítila jsem z toho jak moc mu budu chybět

,,Miluji tě, Boxérko" řekl mi a já věděla, že tuhle krásnou větu na pěkně dlouhou dobu v tváři v tvář neuslyším.

,,Miluji tě, Camerone" 

---------------------------------------------------------------------------------------------

TOHLE JEŠTĚ NENÍ KONEC

Ale už se tam rychle blížíme. Chystám poslední kapitolu a potom to všechno skončí. 

Upřímně, cítím se jak kdybych opouštěla spoustu mých nejlepších přátel, když opouštím všechny postavy z téhle knihy.

Ale jak řekl Andrzej Sapkowski- něco končí, něco začíná

Mějte se krásně

Vaše Anička<3