👇přečíst odstavec pod čárou👇
Film byl naprosto úžasný, přesně tak jak jsem očekávala, bylo to naprosto okouzlující, už teď je to další z mých oblíbených filmů.
Navíc se jedna z hlavních postav jmenovala Abby, takže si film získal pozornost i u Abby.
Doprovodili jsme Abby k jejímu domu, u kterého se s Cameronem rozloučili dlouhým polibkem a něžnými slovy.
Potom doprovodil Cameron i mě.
,,Víš, v pátek je něco jako párty s maskama, tak bych byl rád, kdyby si přišla, mohla by si konečně potkat mé kamarády" usmál se na mě a já měla pocit, že se rozteču.
,,Jasně, ráda přijdu" zamávala jsem mu, ale Cameron mě chytl za ruku a jemně mě políbil na hřbet ruky, nad čím jsem se zasmála.
,,Ty seš blázen" zavrtěla jsem se smíchem hlavou a pak zmizela v našem útlulném baráčku.
,,Ahoj Hailey, " usmála se mamka a dala mi pusu na čelo.
,,Co bylo ve škole?" zeptala se na otázku, kterou nesnáší snad každý.
,,Jak jdou dneska vidět krásně hvězdy, že?" usmála jsem se na oblohu a tím se snažila hrozně 'nenápadně' otočit konverzaci jiným směrem.
,,Hele to je velký vůz" ukázala jsem tak ledabyle do oblohy, protože jsem ho sama neviděla, mamka se koukla ven z okna.
,,Opravdu" usmála se a i ona ukázala prstem, tentokrát ale přesně, takže jsem ho i já s pomocí její ruky našla.
,,Kdo by čekal, že v takovém velkém- sakra, Hailey jak to děláš?" zasmála se, když zjistila, že na to málem zapomněla, jen jsem pokrčila rameny a vzala si jedno zeléné jablko ze skleněné misky, která ležela na lince.
,,Tak ven s tím"
,,Dostalajsemtřipětkyalejázatoopravdunemůžu"vysypala jsem ze sebe tak rychle jak jen to bylo možné, když jsem viděla, ale maminčin nespokojený výraz, pochopila jsem, že tohle stačit nebude.
,,Dostala jsem tři pětky" spíš jsem zašeptala, mamka nikdy nebyla ta, co by hrotila známky, ale když zjistila jaké mám ambice, snaží se mě alespoň nasměrovat správným směrem.
,,Hailey" povzdechla si a zmoženě si začala masírovat spánky.
,,Zlepším se, uvidíš, jen- jen mi dej čas" usměju se jak nejkrásněji dovedu a zdá se, že to mamku odměkčilo.
,,Hailey, já moc dobře vím, že to, co sis prožila by dívka v tvém věku neměla ani vidět v televizi, je to pořád v tobě a toho tě žádný psychiatr nezbaví" přitáhla si mě do objetí a hladila mě po vlasech.
Utřela jsem si slzy, které se tlačily ven, není to tak, že bych si musela pořád stěžovat na to jaká jsem hrozná chudinka, jen mi dělá problém o tom mluvit a jak řekla mamka, je to pořád ve mně. Ty noční můry, které mají pořád stejný scénář. Ta přehnaná reakce na cizí dotek, ten strach z nočních parků. Navždy to už bude součást mě.
,,Ally mi chybí, strašně moc, byla sluníčkem našeho domu" popotáhla jsem i mamka brečela, byla to těžká chvíle.
,,Nahoře jí je dobře, určitě se tam může cpát těma svýma bonbónama a vůbec nepřibere, takhle to v nebi chodí, ne?" zasmála se smutně mamka a já s ní.
Stály jsme tam ještě strašně moc dlouho a jen si povídaly, smály se a břečely a mně to v tu chvíli strašně pomohlo.
-----------------------------------------------------------
Láry fáry, srdíčka!
10K je tam a já tomu pořád nedokážu uvěřit, jste neuvěřitelně moc dokonalí a nenechejte si to od nikoho vymluvit!
Jako speciál piště do komentařů, co by jste chtěli vidět v další kapitole!
(Kromě hlavního děje) ať už to budou věty, slova, osoby situace, cokoliv!
Příští kapitolu vytváříte vy!
Mějte se úplně nejlépe jak dovedete!
ČTEŠ
Different Way For Looking
Fanfic,,Omluv se, boxérko" zašeptal mi blízko tváře, dech se mi zrychlil, přitom jsem už neběžela, stála jsem na místě a dívala se do jeho hnědých očí ,, Slyšíš , omluv se" řekl ještě blíž mé tváři. ,,Ani ve snu" zasmála jsem se a pak se jedním pohybem vy...
