Pohled Hailey
,,To je tak roztomilé!" Vypískla jsem, když Sluníčko dovyprávělo svůj příběh.
Moc dobře si pamatuji jak Niall přijel z tohoto výletu do Paříže celý zasněný a pořád se usmíval , teď už vím, že byl prostě zamilovaný. Byla jsem za něj tak šťastná.
,,Celou dobu v Paříži jsme byli spolu, a dva týdny po tom, co jsme se vrátili zpátky, jsme se dali dohromady" povyprávěl nám ještě Niall. A jáse nad tím uculila, protože jsem byla ráda, že je můj nejlepší kamarád šťastný už takovou dlouhou dobu.
Uviděla jsem před sebou Niallův dům a proto jsme se rozloučili.
Cameron si přehodil ruku přes mé rameno a já si hlavu opřela víc do jeho hrudi, musela jsem uznat, že téhle styl držení se mi opravdu líbí.
Došli jsme tímhle způsobem až ke mně domů.
,,Ahoj Boxérko" zašeptal mi do rtů, když jsme se loučili. S úsměvem jsem mu prohrábla jeho vlasy, které byly kvůli bazénu ještě trochu vlhké.
,,Miluji tě, Camerone" pověděl jsem mu upřímně do jeho krásných očí, které vždy tak krásně svítili štěstím.
,,Já tebe víc" pověděl mi potichu, jeho prsty mi jemně hladily mé růžové rty. Nedočkavě jsem pohnula hlavou do předu a tím naše rty opět spojila.
,,Budu muset jít" zašeptala jsem rozněžněle a Cameron kývl. Naposledy jsem ho objala a potom zmizela v našem domě.
Zrovna když jsem za sebou zavřela dveře, jsem uviděla mamku v modrých šatech, které jí neskutečně slušely. Vybírala si ve skříni boty, které by k tomu nejvíce šly. Nenápadně jsem jí ukázala na jedny, které podle mě byly jasní favoriti. Mamka se nad tím usmála a opravdu si je vzala.
,,Někam se chystáš?" Zeptám se, zatímco si beru jablko, do kterého se ihned zakousnu.
,,Jdeme s tvým otcem do divadla" usměje se na mě natěšeně, taky se na ní usměju, protože jí to přeji. Když byl taťka pryč, často se jí po něm stýskalo. Chápu, že si to teď chce všechno vynahradit.
,,Dobře. Užijte si to" pohladím jí po její tváři, která je stále krásná, jako když mi ukazovala své fotky ze střední. A pár vrásek, které na ní přibyli, jí dělají ještě krásnější.
Rychlostí blesku vyběhnu schody do mého pokoje. Cítím jak radost zaplavuje každičkou část mého těla. Svět mi v tuhle chvíli nemůže připadat přívětivější. Věděla jsem, že se musí něco špatného stát. Že mě v tomhle skvělém pocitu vesmír nenechá dlouho. A proto jsem si to snažila, co nejvíc vychutnat. Bála jsem se totiž, že chvíle, kdy to odezní je nebezpečně blízko.
Pustila jsem si Božského Bruce a na chvíli se přestala trápit budoucností.
Slyšela jsem jemné ťukání na okno. Podívala jsem se na okno, na které přesně podle mého očekávání dopadaly malé kamínky. Zasmála jsem se nad tou " originalitou" a běžela dolů Cameronovi otevřít.
když jsem však s nadšeným úsměvem otevřela dveře všimla jsem si, že za dveřmi nestojí Cameron nýbrž Shawn, který se díval do země a zřejmě hledal další kamínky.
,,Ahoj Shawne" zasmála jsem se, protože to bylo opravdu milé překvapení. Shawn zvedl svůj pohled od země a přiběhl až ke mně. Než jsem stačila cokoliv říct, už jsem byla uvězněná v jeho pevném medvídkovském objetím.
,,Asi se udusím" zasmála jsem se přiškrceně. Shawn mě ihned pustil.
,,Co tady děláš?"
,,Pojď ven" řekl mi na místo odpovědi.
,,Nemůžu" a hlavně nechci. Pořád nemám ráda chození v noci.
,,Tak tím pádem zůstaneme u tebe, jsem vybaven na všechny případy" zvedl tašku, která podle toho, co z ní vyčuhovalo byla plná jídla.
,,No pardon. Ale zval tě někdo?" řekla jsem ze srandy, a marně snažila zakrýt smích. Shawn si začal sundávat boty.
,,Pozval jsme se sám" odpověděl mi Shawn s pokrčením ramen a já nad ním pokroutila hlavou.
Shawn si to podle instinktu napochodoval do obýváku a já ho následovala.
Ihned vysypal obsah své "zázračné" tašky na stůl a já musela uznat, že má dobrý vkus.Popadla jsem balíček s gumovými bonbóny a sedla si na sedačku.
,,Co se stalo, že si mě rozhodl poctít svou přítomností?" zeptala jsem se s plnou pusou.
,,Za prvé, to tě doma neučili, že s plnou pusou se nemluví?" pohoršeně mlaskl a já se nad tím uchechtla, protože vypadal jako matka v domácnosti, která se marně snaží vychovat své děti.
,,A za druhé by mě napadlo, že bys potřebovala kamaráda, když kvůli Cameronovi prožíváš období smutku" řekl jednoduše, ale já se zarazila. Proč bych měla prožívat období smutku?
,,Období smutku?" zeptala jsem se nechápavě. Mé srdce se rozbušilo tak rychle, že jsem měla pocit, že se s ním otřásá celé tělo.
,,No?Musí to být pro tebe-" Shawn se zarazil, když viděl můj nechápavý výraz.
,,No, do prdele. On ti to ještě neřekl, že?" zaklel a já zakroutila hlavou v nesouhlasu.
,,Co mi měl říct?" zeptala jsem a mé slzy se draly na povrch. Jak jsem říkala, věděla jsem, že to musí přijít, ten zlom. Ale že to bude takhle brzy- na to jsem nebyla ani trochu připravená.
---------------------------------------------------------
Co si myslíte, že Cameron před Hailey zatajil?
ČTEŠ
Different Way For Looking
Fanfiction,,Omluv se, boxérko" zašeptal mi blízko tváře, dech se mi zrychlil, přitom jsem už neběžela, stála jsem na místě a dívala se do jeho hnědých očí ,, Slyšíš , omluv se" řekl ještě blíž mé tváři. ,,Ani ve snu" zasmála jsem se a pak se jedním pohybem vy...
