s i x t y

1.7K 51 12
                                    

Z auta jsem se pomalu doplazila do postele, Cameron mě sice chtěl vynést, ale já ho nechtěla obtěžovat. Oba jsme potom rychle zalezli do postele a s přáním dobré noci a pusou, jsme usli.

**

Myslím si, že by mohlo být už kolem jedné ráno, když jsem uslyšela malé bouchání na okno. Když jsem se podívala tím směrem, uviděla jsem malé kamínky, které vytvářely rušivý zvuk, vzala jsem si ze skříně župan a pomalým krokem sešla dolů.

Otevřela jsem dveře a uviděla Nicka jak se natahuje pro další kamínky.

,,Nicku?" můj hlas zněl tak tiše, že se skoro divím, že mě slyšel. Z očí mi vyklouzla nechtěná slza, i když mi Cameron moc pomohl, potřebovala jsem ho.

Nick pustil všechny nasbírané kamínky na zem a otočil se na mě, usmál se na mě tím poloúsměvem, který jsem kdysi naprosto milovala.

,,Přišel si?" usmála jsem se přes slzy, které mi už nekontrolovaně tekly.

,,Nikdy tě nenechám ve štychu" usmál se i on, ihned jsem si vzpomněla na tu chvíli, kdy mi to poprvé slíbil.

,,Nikdy tě nenechám ve štychu" usmál se, když jsme spolu jedli čokoládovou zmrzlinu. Byla jsem ještě teď vyklepaná z toho, co se stalo, i když to byl už měsíc.

,,Slibuješ?" zeptala jsem se ho, a ještě víc se k němu natiskla.

,,Slibuji"

Chvíli jsem ho jen projížděla očima a pak se mu vrhla do náručí. Nick se mě k sobě ještě víc natiskl.

,,Byl tam přímo přede mnou, díval se na mě těma odpornýma očima a já zase před sebou viděla jak jí ničí" zase to na mě všechno dopadlo, nemohla jsem od náporu zvlyků ani mluvit, byla jsem naprosto paralizovaná.

,,Všechny terapie jsou na nic, když ho vidíš, zmlátila jsem ho, jsem špatný člověk, Nicku?" mumlala jsem mu při breku do jeho košile.

,,Ne, nejsi Hailey, zlatíčko, rozhodně nejsi. On je zlý, ty si jen zlomená" zašeptal mi do vlasů a pak mi do nich vtiskl jeden malý nepatrný polibek.

,,Děkuji, že si přišel"

,,Není zač. Tak co jak vám to s Cameronem klape?" zeptal se a snažil se ve svém hlase skrýt to zlomení.

,,Nicku, nebavme se o Cameronovi, vím, že to ode mě hrozně moc sobecké"

,,Šla si za svým srdcem, a já to asi chápu, teda časem to pochopím. Ty mně promiň za ty slova, kterým jsem tě zasypával, nemyslel jsem to tak" teď už se mi díval do očí, i po jeho tváři stékaly slzy, oba jsme tak brečeli v tuhle noční hodinu a hledaly v očích toho druhého alespoň nápovědu k tomu, co se mu honí hlavou.

,,Já vím, si můj princ na bílém koni, nikdy by si mi neublížil"

,,Si moje nejlepší kamarádka, Hailey, mám tě strašně moc rád"

,,A ty si zase můj nejlepší kamarád " dala jsem mu jemnou pusu na tvář a pak ho znovu objala.

,,Zítra jdu na výslech ve tři, přijdeš? "

,,Přijdu, teď jdi spát"

------------------------------------------

Tuhle kapitolu vydáváme v noci kolem jedenácté, takže až si to přečtete bude už nejspíš ráno.

Takže Dobré ráno, zlatíčka!






Different Way For LookingKde žijí příběhy. Začni objevovat