Pohled Hailey zpět do normálního času.
,,Probudila jsem se po asi třech dnech, doktoři tehdy byli rádi, že jsem se ještě vůbec probudila, Ally však podlehla zranění hned na místě" roztřepeně jsem dovyprávěla poslední slova.
,,A ten chlap, c-" chtěl se zeptat.
,,Doteď ho nechytli" skočila jsem mu do řeči, Cameron udiveně otevřel pusu.
,,Ale vždyť jsou to dva roky!" vydechl nevěřícně Cameron v jeho očích se zableskl vztek.
,,Pro policii zdřejmě není tak důležitá vražda a znásilnění jako život celebrit, nebo to, co každý den pouští ve zprávách a píšou v novinách"
,,Hledají ho, alepsoň?"
,,Hledají, teda, alespoň to říkají, kdo ví, kolik je na tom pravdy" Cameron si jen smutně povzdechl.
,,Je mi to moc líto, Hailey" jeho oči se zabodly do těch mých, můj dech se zrychlil při jeho pohleduy dělal se mnou neuvěřitelné věci.
,,Tohle si neměla zažít"
,,Proto ten box, přehnaný strach z doteků a taky proč si ut-" mluvil tak moc rychle a najednou se zastavil, rukou si přikryl usta a soucitně se na mě podíval.
,,Promiň, jsem debil" jeho oči byli skleněné, vážně ho to mrzelo.
,,Nemohl si to vědět" snažila jsem se ho utěšit, mile jsem se na něj usmála, aby věděl, že je to v pořádku, Cameron se na mě vděčně usmál, chvíly jsme si mlčky vyměňovali pohledy, nestihla jsem se ani nadechnout a Cameron mě silně objal, nemohla jsem skoro dýchat jak si mě k sobě pevně tisknul, ale Cameronovo objetí bylo něco , co jsem přesně potřebovala.
Po chvíly se Cameron odtáhl. Chtěl mě políbit, ale já uhnula hlavou a tak jeho polibek skončil na mé bradě.
,,Camerone, tohle nejde" zavřela jsem oči, bylo to ode mne srabácký, ale nemohla jsem čelit těm jeho čokoládovým očím, které určitě teď nezářili štěstím jako vždy.
,,Boxérko, tohle neříkej" jeho hlas byl naléhavý, jeho ruka mě chytla za rameno a v mém těle se rozlilo příjemné mravenčení.
,,Možná" zhluboka jsem se nadechla.
,,Možná by si mi tak už neměl říkat" víčka jsem stiskla ještě víc k sobě, abych zabránila slzám, které se draly ven.
,,Udělá tě to šťastnou, když zůstaneš s tím žárlivým manijakem?!" vydechl možná moc hlasitě.
Udělá mne to šťastnou?
,,Je to tak správně" zašepetala jsem snad tu největší kravinu, kterou jsem mohla vymyslet. Otevřela jsem oči, v Camerových očích nebyl vztek jak jsem si myslela podle tónu hlasu, bylo tam zoufalství.
,,Bo- Hailey" rychle se opravil, přisedl si ke mně blíž a pohladil mě po tváři.
,,Dokud nebudeš šťastná nikdy to nebude správné, rozumíš?" snažil se semnou navázat oční kontakt, ale já vždycky uhnula očima jinam.
,,Dobrou noc, Camerone" neodpověděla jsem mu, pověděla jsem mu tohle a čekala na to, kdy odejde.
Cameron se na mě podíval jestli ti myslím vážně, když jsem s vážnou tváří plnou zaslých i nově přibívajících slzy pořád čekala, zvedl se a když byl už skoro u jeho dveří zastavil se a rychlými pár kroky se dostal až ke mně, políbil mě, rychle a dychtivě ani nevím proč, ale spolupracovala jsem. Věděla jsem totiž, že tohle bude naposled, tohle je můj poslední polibek s Cameronem a jeho dokonalými rty.
Potom odešel, bez jediného slova a já se sesunula k zemi, prsty jsem si zajela do vlasů, z očí mi tekly slzy a já se ani nenamáhala jsem utírat.
Všechno se to pokazilo, úplně všechno.
ČTEŠ
Different Way For Looking
Fanfictie,,Omluv se, boxérko" zašeptal mi blízko tváře, dech se mi zrychlil, přitom jsem už neběžela, stála jsem na místě a dívala se do jeho hnědých očí ,, Slyšíš , omluv se" řekl ještě blíž mé tváři. ,,Ani ve snu" zasmála jsem se a pak se jedním pohybem vy...
