Sluneční paprsek mě jemně polechtal na obličeji, což mě donutilo otevřít oči. První sice jen jedno, proto abych udělala každodenní průzkum terénu a pak jsem otevřela i to druhé. Pomalu se vyškrábala z postele a protože jsem si uvědomila, že je dneska sobota, tak jsem si na chvíli oslavně zatancovala před zrcadlem.
,, Všimla sis toho venku?" Zeptala se mě mamka, když zaznamenala, že jsem konečně sešla dolů.
,,Co myslíš?" zeptala jsem se nechápavě, zatímco jsem mamce tajně ukradla jednu palačinku aniž by si toho všimla.
,,Koukni se ven" zasmála se a přitom obracela další palačinku, kterou si tentokrát vyhodila skoro až na hlavu. Vždycky jsem její kuchařské umění tak trochu obdivovala, mě však vaření nikdy moc nebralo a proto jsem se od ní naučila tak maximálně čaj.
Překvapeně jsem se usmála na chodník, kde bylo křídou napsáno Dobré ráno, Hailey.
Nechápavě jsem si nazula boty a šla dál po cestě, na které byli různé kytičky, srdíčka a ostatní malůvky. Šla jsem pořád dál až k poslední malůvce.
,,Tak přece si přišla" ozval se Cameronův hlas, zvedla jsem zrak, stála jsem před boxovacím 'studiem'. .
,, Dobře, si to vymyslel, bohužel tu, ale nemám věci" řekla jsem a chtěla jsem se na patě otočit.
,, Počkej, přece, když už jsem si s tím dal takovou práci" chytl mě za rameno.
,, Půjdeme na zmrzlinu, já totiž miluju zmrzlinu" vyhrkl nadšeně nad čím jsem se musela usmát.
,,Tak dobře" svolila jsem nakonec, měl takovou radost že jsem nemohla říct ne. Choval se jako velké dítě. Což kupodivu působilo docela mile.
,, Jinak dík" houkla jsem směrem k němu, nechápavě se na mě koukl.
,, Za tu cestu, muselo to dát hodně práce" přiznala jsem nad čím Cameron jen mávl rukou.
,,Camerone?" Oslovila jsem ho, nechtěla jsem mu říkat Cam , nelíbilo se mi to, nemám ráda, když se jméno skracuje.
,,Ano, Hailey?" Oslovil mě mile.
,, Chyť si mě"zapištěla jsem a pak jsem jako malá utíkala, všimla jsem si Camerona, který se nejdřív musel vzpamatovat, ale potom se ihned za mnou rozeběhl, běžela jsem tak rychle že už jsem ani nevnímala jestli běžím, spíš jsem si myslela že se za chvilku vznesu do vzduchu. Ucítila jsem ruce na mých bocích, otočila jsem se stál tam nečekaně Cameron
,,Jsi pořád ještě malé dítě"zasmál se a já sklonila hlavu.
,,A to je to nejhezčí co na holkách může být"pošeptal mi do ucha.
Tak to zase brzdi, Camerone. pomyslela jsem si
Okamžitě jsem se vyprostila z jeho sevření.
,,Jen mě zajímá, která zmrzlina bude mít v říjnu otevřeno" se založenýma rukama na prsou jsem se opřela o sloup.
,,Ehm- to je pravda, tak-"zamyslel se,,Tak si koupíme nanuk, ten je sice míň boží, ale je dostačující"
,, Nemám peněženku takže asi nic, no"pokrčila jsem rameny a chtěla se vydat domů.
,,Co si o mě myslíš? Že pozvu holku na rande a nechám aby za sebe platila" zasmál se.
,,Tohle není žádné rande"
,,Tak od teďka je to rande"
,,Tak maximálně kamarádská schůzka!" Zavrčela jsem na něj.
,, Takže jsem kamarádi?" Usmál se.
,, Seš hroznej"zasyčela jsem.
,,A proto jsme kamarádi"protočila jsem očima.
ČTEŠ
Different Way For Looking
Fanfiction,,Omluv se, boxérko" zašeptal mi blízko tváře, dech se mi zrychlil, přitom jsem už neběžela, stála jsem na místě a dívala se do jeho hnědých očí ,, Slyšíš , omluv se" řekl ještě blíž mé tváři. ,,Ani ve snu" zasmála jsem se a pak se jedním pohybem vy...
