Scarlett ✔️

11.

Než se naděju, tak mě Jeff pošle na oběd. Nic moc se neděje. Celou dobu dělám pořádek v papírech, na kterých jsou zaznamenány všechny zranění, které léčili. Je v tom velký nepořádek a zdaleka moje práce ještě nekončí.
Na obědě je jen pár placerů, tudíž tu je hodně volného místa k sezení.
,,Tak co tam pro mě máš?" usměju se na Pánvičku. Změří si mě pohledem. Asi je na mě pořád naštvný.
,,Promiň, Gally by mi nedal pokoj dokud by mi neřekl, to co mi chtěl říct. Vlastně by jsi mi mohl pomoct." obejdu pult a vejdu do kuchyně.
,,S čím jako?" otočí se na mě čelem.
,,Gally říkal něco o nějaké Taylor. Byla tady přede mnou ještě nějaká holka?" usednu na barovou židli a čekám na odpověď.
,,Ano, byla. Promiň, ale nejsem ten pravej kdo by ti to měl říct." založím si ruce.
,,A kdo je ten pravej?" poškrábe se na zátylku.
,,Gally nebo Newt. Ale dost pochybuju, že ti Gally něco řekne." povzdechnu si
,,Takže Newt." Pánvička jen pokýve hlavou a dál se k tomu nevyjadřuje.
,,A co tvůj oficiálně první den v práci?" změní téma.
,,Celkem nuda. Musím přerovnávat hromadu papíru, protože Jeff s Clintem se k tomu moc nemají." zasměje se.
,,No jo. Nejsou to holky. Vrásky jim to rozhodně nedělá." začnu se smát společně s ním. ,,Na tady máš oběd." zvednu na něj oči.
,,Salát? Vážně? Vy mě tady fakt chcete nechat vyhladovět." našpulím na něj pusu.
,,Rozkazy jsou rozkazy." vezmu si od něj talíř a jdu se posadit do jídelny.

Za chvíli si ke mě přisedne Newt. ,,Tak jak to jde v práci?" usměje se na mě a dá si do pusy první sousto.
,,Nevěřil bys jsi jakej nepořádek Jeff s Clintem na marodce mají." pozvedne obočí, abych pokračovala dál.
,,Dělám pořádek v papírech, na kterých zaznamenávají všechny zranění. Jenže oni to hází do šuplíku a dál je to nazajímá, jenže v momentě, kdy něco potřebují najít, tak v tom udělají ještě větší bordel, než už tam je. Proto to vypadá, tak jak to vypadá." tím Newta naprosto rozesměju.
,,Tak to ti vážně nezávidím." pousměju se na něj a taky se pustím do jídla. Dál už nemluvíme, ale ani jednomu to nevadí. Když už má Newt dojedeno, seberu veškerou svou odvahu a zeptám se ho na Taylor.
,,Newte? Můžu mít otázku?" kousnu se do rtu.
,,Jasně." zase se na mě usměje. Prostě Newt.
,,Kdo je Taylor?" Newtovy koustky povadnou. V očích se mu zaleskne překvapení. Asi nečekal tuhle otázku. Aniž by mi nějak odpověděl tak se zvedne. Dá Pánvičkovi svůj talíř a pak prostě odejde. Ani se na mě nepodívá. Úplně zmatená se chci vydat za ním, ale překazí mi to Alby.
,,Můžu s tebou mluvit Scarlett?" zeptá se tónem, který mi vlastně nedává na výběr.
,,Jo." odejdu s ním kousek stranou.
,,Jen jsem si chtěl vyjasnit jednu věc. Nechci aby jsi si myslela, že mám na tebe stejný názor jako Gally. Chtěl jsem po tobě, aby jsi lhala o tom, co se stalo s Gallym, protože je to můj kamarád, který tu byl od začátku se mnou. Změnila ho proměna. Začal se chovat divně, ale i přes to nemůžu dovolit, aby ho vyhnali. Snad to chápeš?" přikývnu, pak se bez dalších okolků odeberu hledat Newta.

Nechápu jeho reakci. Nevím jestli se mu mám omluvit nebo co mám vlastně dělat, proto zamířím radši na marodku a pokusím se na to nemyslet. Třeba mi to pak vysvětlí. Nemám zájem se s ním zase hádat.
Vrátím se tedy zpáky k přerovnávání papíru. Nakonec se rozhodnu je poskládat podle jména. Abecedně. Trochu se narovnám, když narazím na papír, se jménem Newt.

Newt

Nadvakrát zlomená noha po útoku rmutem, když se snažil najít Taylor.
Měsíc u meďáků. Rozchodit.
Nikdy už nebude chodit jako dřív.

Jeff

Zírám na ten papír asi dostatečně dlouho, protože mi náhle zmizí z ruky. Vzhlédnu na onu osobu. Jeff. Letmo si přelétne papír. Asi zjišťoval, co mě na něm tolik zaujalo.
,,Proto Newt kulhá?" na tohle bych se asi měla ptát Newta, ale pochybuju že by mi to řekl a já chtěla znát pravdu.
,,Ano, ale radši se o tom před ním nezmiňuj. Dost mu to změnilo život a nerad se o tom baví. Dovolil bych si říct, že se o tom nikdy nebaví." přikývnu.